Za naprostého mlčení našich médií se v Evropě právě kácí velký mýtus

29. 4. 2020

Ve Frankfurtu se znovu rozjely tiskárny na eura.

 

Za naprostého mlčení našich médií se v Evropě právě kácí velký mýtus. Od 70. let minulého století ekonomické učebnice označují měnové financování vládních výdajů za absolutní zlo. Něco jako je v Bibli Satan. Jednou z metod měnového financování vlády je odkoupení státních dluhopisů centrální bankou. Od počátku koronavirové krize tento nouzový způsob, jak získat peníze na udržení chodu veřejných institucí, používá britská Bank of England. Italský poslanec a známý ekonom Stefano Fassina při jednání v italském parlamentu o mandátu Conteho vládě k jednání Evropské rady podle italského deníku Il Giornale upozornil, že Britové nyní používají ještě rychlejší model měňového financování. „Bank of Englad posílá nové libry rovnou na běžný účet britského ministerstva financí!“, upozornil Fassina. Rozsah pomoci není ničím limitován a nouzová linka na dodání hotovosti bude podle dohody mezi britským ministerstvem financí a Bank of England fungovat až do konce COVID-krize.

K nouzovému použití měnového financování vlád zemí používajících euro donutila Evropskou centrální banku (ECB) i její Rada guvernérů, která je jediným nadřízeným prezidentky banky. Počátkem března prosadil nouzové dodání hotovosti vládám guvernér Rakouské národní banky Robert Holzmann. V Radě guvernérů jeho návrh podpořili všichni ostatní guvernéři centrálních bank zemí používajících euro. Kromě Německého Jense Wedimana, který ale byl poprvé v historii přehlasován. V březnu musela ECB na základě rozhodnutí Rady guvernérů odkoupit dluhopisy členských zemí eurozóny za 750 miliard eur. Včera bylo Radou guvernérů ECB odlouhlasen zvýšení limitu na odkup státních dluhopisů na 1,1 bilionu (1.100 miliard) eur pro letošní rok.

Kromě této mimořádné pomoci ECB využívá dnes již klasický nástroj nazývaný Kvantitativní uvolňování. Podle včerejšího vyjádření prezidentky Chritine Lagardeové ECB vyrobila další 3 biliony nových eur, které poskytla bankám za minimální úrokovou sazbu 0,75%. Většinu z nich dnes už netiskne v papírové podobě, ale vyrobí v počítači jako sadu jedniček a nul, které dávají informaci o tom, které bance kolik poslala. Tyto peníze by měly sloužit k financování levných úvěrů občanům i firmám. Banky však za ně mohou nakoupit i vládní dluhopisy a tak poskytnout hotovost vládám.

Celý článek zde: v_evrope_se_prave_kaci_velky_mytus.pdf

 

Autor: 
Autor: Ivan David
Zdroj: 
EU portal