2. února 2023 je to právě 80 let, od chvíle, kdy polní maršál německé nacistické armády Friedrich Paulus kapituloval v rozhodující bitvě druhé světové války – bitvě o Stalingrad. Několik tisíc německých vojáků zůstalo v ruinách města skryto až do začátku března. Součet německých a sovětských obětí činil téměř dva miliony životů. Ohromné ztráty způsobené německé armádě rozhodně ovlivnily výsledek celé války. Po bitvě u Stalingradu už německé armády nikdy neobnovily svou sílu a bojovou morálku, zatímco triumfující Rudá armáda začala největší vojenský postup v historii!
Nabízíme vám v této souvislosti pár fotografií z Památníku bitvy o Stalingrad na návrší zvaném Mamájova mohyla nedaleko Volgogradu (dříve Stalingradu). Dominantu tohoto památníku tvoří socha Matka vlast volá! Tato socha ženy držící meč stojí v póze, jako kdyby volala do boje. Je 85 metrů vysoká (tj. téměř dvakrát vyšší než Socha Svobody bez podstavce). Jde o největší sochu ženy na světě.
Součástí památníku je masový hrob neznámých sovětských vojáků a hřbitov. Zde jsou pohřbeni vojáci, kteří zahynuli v bojích o město, ale i ti, kteří se bojů zúčastnili, ale zemřeli až po válce a jsou zde pochováni jako na čestném pohřebišti. Například Vasilij Ivanovič Čujkov, maršál Sovětského svazu či legendární stalingradský odstřelovač Vasilij Zajcev oceněný Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu.
Odstřelovací puška Vasilije Grigorjeviče Zajceva vystavená v Muzeu bitvy o Stalingrad. Se svými 242 potvrzenými zásahy se stal Zajcev jedním z nejlepších sovětských odstřelovačů druhé světové války.
Asi 40 sovětských vojáků dokázalo v září 1942 odrážet opakované německé útoky na budovu tohoto obilného sila. V okamžiku, kdy byly z boje vyřazeny všechny kulomety a došla munice, rozhodli se poslední obránci bojovat s bajonety a polními lopatkami. Teprve dne 22. září obsadili němečtí pěšáci obilné silo a kromě jednoho těžce zraněného našli pouze mrtvá těla. Asi dvacet z nich mělo na sobě uniformy sovětské námořní pěchoty.
Stalingradský traktorový závod F. E. Dzeržinského – v době útoku na tuto továrnu na traktory se zde vyráběly tanky T-34. Ty sjížděly z výrobní linky bez nátěru a zaměřovacích zařízení a po opuštění závodu se rovnou zapojovaly do boje o Stalingrad.
Dvacetiletý seržant Pavlov se společně s hrstkou mužů bránil dlouhé týdny uzavřen v trojposchoďové obytné budově před německými útoky. Po týdnech bojů dorazila posila dalších 25 mužů. Skupina se v domě udržela další tři měsíce až do konce bitvy. Jako hradbu používali mrtvá těla Němců. Dům proto dostal přezdívku Pavlovův dům a po bitvě byl seržant Pavlov vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu.
Na nedalekém hřbitově Rossoška spočívají desetitisíce sovětských i německých vojáků, kteří padli během bitvy o Stalingrad.
Poslední velitelství maršála Pauluse před jeho kapitulací se nacházelo v budově obchodního domu. Dnes je zde zajímavé muzeum.
Originální stůl, na kterém Paulus podepsal 31. ledna 1943 svou kapitulaci.
Budova mlýna zničená v době bitvy o Stalingrad – jeden ze symbolů Volgogradu. Obdobně vypadala na konci bitvy většina budov ve městě.
Za poskytnuté fotografie s popisky děkujeme V. Dyckovi