Vyhral mier a česko – slovenská spolupráca
Tentokrát začneme mimořádně ze zahraničí. I když já Slovensko považuji jako součást mého srdce. Slovenská volební noc ze soboty na neděli přinesla ledovou sprchu nejen slovenské opozici, ale i české vládě. Vyhrál Peter Pellegrini, předseda slovenského parlamentu podporovaný vládní koalicí, který získal 53,12 %. Prohrál Ivan Korčok, který od roku 1993 téměř nepřetržitě zastával významné funkce ve slovenské diplomacii. V letech 2020 až 2022 byl ministrem zahraničí dokonce ve dvou slovenských vládách. V sobotních volbách získal 46,87 % hlasů.
Nepotvrdily se tak výzkumy veřejného mínění, podle nichž mohl Korčok, který vyhrál první kolo voleb s 5% náskokem, vyhrát i druhé kolo. Naopak. Pellegrini nejenže vyhrál o téměř 7 %, ale s výjimkou Bratislavy a Košic vyhrál v téměř všech velkých městech a v naprosté většině okresů (61 vs. 18). Pellegrinimu se evidentně podařilo získat významnou část voličů Štefana Harabína a předsedy Maďarské aliance Krisztiána Forró.
Volební účast byla na Slovensko nezvykle vysoká – přes 61 % (nárůst o 11 % ve srovnání s prvním kolem) a celá kampaň byla provázena bezprecedentním napětím, neboť šlo o střet zcela protichůdného pojetí politiky. Zvláště té zahraniční. Korčok – mj. též bývalý slovenský velvyslanec v USA – se nikdy netajil svými sympatiemi ke Spojeným státům americkým. Naopak Pellegrini americkou zahraniční politiku kritizoval, například invazi do Iráku v roce 2003.
Ani náboj na Ukrajinu
Největším jádrem sporu se stal postoj vůči konfliktu na Ukrajině. Korčok podporuje úsilí NATO vyzbrojit Ukrajinu a umožnit jí tak (teoreticky) vyhnat ruské jednotky ze svého území. Pellegrini argumentuje, že takový scénář je zcela nerealistický a další dodávky zbraní jen válku prodlužují, což vede k vysokým lidským ztrátám i pokračující destrukci země, a proto prosazuje příměří a zahájení diplomatického jednání ve snaze nalézt mírové řešení konfliktu. V jistých volebních zkratkách byl tak Korčok prezentován jako stoupenec války kdežto Pellegrini jako stoupenec míru.
Pokud jde o Ukrajinu, tak se Pellegrini ztotožnil s postojem vládní koalice, reprezentovaným premiérem Ficem, který během loňské vítězné volební kampaně opakoval, že bude-li premiérem, tak na Ukrajinu nepošle ani náboj. Za tento postoj mnozí západní politici označují Roberta Fica za proruského populistu. Díky podpoře Ficovy vlády si během prezidentské kampaně Pellegrini vysloužil podobné nálepky. Jeho kritici přitom tiše přešli známý rozchod Fica s Pellegrinim, který v roce 2020 po mnoha letech opustil Ficovu stranu Směr a založil si vlastní stranu Hlas-sociální demokracie.
Nenechali se vyprovokovat
Právě Ficova kritika války a podpora míru vyprovokovala Fialovu vládu k naprosto bezprecedentnímu kroku, tj. přerušení společných mezivládních jednání. Fiala to ještě korunoval tím, že ve Strakově akademii přijal představitele opozice, předsedu Progresivního Slovenska, Martina Šimečku. Stejný signál vyslal prezident Pavel, který v rámci V4 přijal na Hradě jen polského premiéra Tuska.
Pellegrini i Fico na tento diplomatický políček reagovali státnicky a zdůraznili, že oni neudělají nic, co by mohlo ohrozit dobré česko-slovenské vztahy, na nichž jim velmi záleží. Čeští politici se bezesporu dopustili vměšování se do slovenských voleb. A své zklamání z vítězství Pellegriniho se ani nesnažili zakrývat. Fiala a Pavel aspoň formálně Pellegrinimu povinně pogratulovali ke zvolení. Ale například Jiří Pospíšil, europoslanec za vládní TOP 09, pohovořil o Putinovu trojském koni a místopředsedkyně Sněmovny za vládní piráty Olga Richterová pronesla, že nejen Fico, ale i Pellegrini hovoří »tónem Moskvy«. A že česká vláda bude muset opakovat vzkaz, který vyslala přerušením vzájemných jednání, ale který Slovensko nevzalo pořádně v potaz. Vměšování tedy pravděpodobně jen tak neskončí.
Fialova vláda svým zcela neomaleným gestem chtěla dát najevo, že bojuje za zájmy ukrajinské vlády a je ochotná hodit přes palubu česko-slovenské vztahy, které podle oficiální Koncepce české zahraniční politiky by měly být »nadstandardní«. Bohužel si při tom Fiala nevšiml, že v nejbližších dnech dojde ke společnému jednání slovenské a ukrajinské vlády ve slovenských Michalovcích. Ukrajinské vládě postoje Slováků nevadí, ale česká je ochotna kvůli nim ohrozit úzké historické vazby! Jaké paradoxy.
Myslím, že mnoha lidem otevřelo oči také vystoupení pana Korčoka poté, co se dozvěděl, že, navzdory neskutečné mediální podpoře, se nestane slovenským prezidentem. Kde zůstala jeho pověstná diplomatičnost? Jeho slušnost schovaná za krásnými kulatými brýlemi, z něhož byl vytvořen podobně prázdný symbol jako z flanelky u Petra Pavla? Takhle jedná fracek, kterému seberete hračku. Eduard Chmelár to okomentoval následovně: »Bezprostřední reakce poraženého kandidáta Ivana Korčoka po prohraných volbách nemá v dějinách politické kultury obdobu. Osočování soupeře a vyhrožování mu je něco, co nepatří do demokratické politiky a už vůbec ne do slovní výbavy diplomata. K demokracii patří i umění důstojně uznat porážku.«
Madame Pekarová utrácí
Ale pojďme zpět do ČR… Server Kverulant druhý rok po sobě vyzval Markétu Pekarovou Adamovou k omluvě a zastavení rozhazování veřejných peněz. Předsedkyně dolní komory Pekarová totiž koncem ledna 2022 oznámila, že sněmovna v roce 2022 ušetří pod jejím vedením takřka 40 milionů korun. »Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,« uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová. »Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,« dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: »Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.«
Bilance za rok 2023? Sněmovna pod jejím vedením za rok 2023 přečerpala svůj rozpočet o 43 miliony korun. Když přitom Kverulant kritizoval Pekarovou Adamovou už loni za to, že sněmovna v roce 2022 utratila o 141 milionů více, než činily průměrné sněmovní výdaje v letech 2018-2021, předsedkyni TOP 09 se to nelíbilo a požadovala od serveru omluvu. V rámci toho se dokonce neostýchala serveru vyhrožovat právními kroky za to, že si na její plané sliby dovolil upozornit. V dopise od vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny tehdy stálo »Vyzýváme server Kverulant.org k okamžité opravě do čtvrtka 20. dubna 2023 do 12.00 hodin. Jinak bude Kancelář Poslanecké sněmovny nucena domáhat se svých práv soudní cestou.« Pekarová přitom původně slibovala, že v roce 2022 sněmovna 40 milionů ušetří. Svůj slib tak porušila o celých 182 milionů korun. Mimo jiné i kvůli tomu, že pod vedením Pekarové výrazně vzrostly ve sněmovně náklady na cesty poslanců, tedy ty, které Pekarová původně slíbila snižovat.
I kvůli tristní bilanci se tedy pro rok 2023 rozpočet Sněmovny o 90 milionů navýšil. Ano, slyšíte dobře, navýšil. Ani to však k vyrovnanému rozpočtu nevedlo. Právě zdravé veřejné finance přitom byly jedním z hlavních programových bodů koalice SPOLU před sněmovními volbami.
Nejedná se přitom zdaleka o jediný příklad mrhání veřejnými financemi. Otázky budí také částka, kterou od Ministerstva dopravy inkasoval za tři devadesátisekundové spoty influencer Martin Mikyska, známý spíše pod přezdívkou Mikýř. Ten se stal hlavní tváří reklamní kampaně pro středoškoláky a mladé řidiče, která začínajícím řidičům ukazuje, jak se správně chovat v silničním provozu. Za tři devadesátisekundové videospoty a jejich následné zveřejnění na youtubovém kanále Mikýřova úžasná pouť internetem zaplatilo ministerstvo celkem 1 629 562 korun. Přes milion a půl za tři minutu a půl dlouhá videa.
Bojí se o »fleky«
Premiér Fiala i přes porušování snad úplně všech předvolebních slibů přitom zůstává ledově klidný. Při zahájení kampaně SPOLU minulý týden totiž prohlásil, že na základě interních analýz této koalici žádní voliči neodcházejí. Docela odvážné, vzhledem k tomu, že podle posledního průzkumu agentury CVVM důvěřuje jeho vládě jen pětina obyvatel ČR a možnost »zcela důvěřuji« ve zmiňovaném dotazování zvolila pouhá dvě procenta respondentů.
Možná že tento negativní trend hodlá SPOLU zvrátit nabídkou kandidátů pro blížící se volby do Evropského parlamentu. Do těch se totiž podle premiéra podařilo SPOLU sestavit tým výrazných osobností. Zapomněl však dodat, že usvědčený dezinformátor Vondra, neviditelná europoslankyně Vrecionová, zelený fanatik a fanda eura Niedermaier a bývalý mluvčí lichvářů Tomáš Zdechovský se osobností ze svých stran báli. Proto TOP 09 škrtla možnost kandidatury Miroslava Kalouska a KDU-ČSL zase zařízla pana Hayato Okamuru, což jejich dlouholetý člen Petr Pithart okomentoval následovně: »Jistě, Alexandr Vondra zvolen určitě bude. A to, i když by pan Hayato na kandidátce zůstal. Je na prvním místě. Ale co už paní Vrecionová? Ta je tam třetí. A co kdyby přeskočil i jedničku lidovců, která je na čtvrtém místě? Moji lidovci tak ukázali, že vůbec netuší, která bije!«
Takzvané osobnosti, které na kandidátce zůstaly, tak na osmém místě reprezentuje např. Filip Benda, mladší bratr poslance-rekordmana Marka Bendy, absolvent Teologické fakulty Jihočeské univerzity, celoživotně působící na ministerstvech vedených ODS. Jako úředník pracoval Filip Benda v sekretariátu ministrů Nečase, Vondry i Stanjury. Věřím, že voliči tomuto nepotismu řeknou STAČILO!
Krvavý dvojí metr. Nepřekvapivě
Ještě jednou se ale podívejme do zahraničí. Situace na Blízkém východě nadále eskaluje. Ve stejnou dobu, co Izrael hrubě porušoval Ženevské konvence při dokončování téměř úplné likvidace největší nemocnice v pásmu Gazy Aš-Šifá, byl napaden také konzulát Íránu v hlavním městě Sýrie – Damašku. Írán z útoku, jež porušuje princip nedotknutelnosti konzulárních míst, obvinil právě Izrael, který Sýrii bez jejího svolení zcela pravidelně bombarduje a usiluje o svržení místního prezidenta Bašára al-Assáda. Izrael vinu neodmítnul a obvinění nekomentoval, Ruská federace proto na zasedání Rady bezpečnosti OSN připravila návrh odsuzující izraelský útok na íránský konzulát. Spojené státy americké spolu s Velkou Británií a Francií však odmítly o návrhu vůbec jednat a útok bagatelizovaly. I když se to tak nemusí zdát, jde o velmi nebezpečný precedent, který z diplomatických míst dělá legitimní vojenské cíle, což je dobré si připomenout zrovna v době, kdy máme válku i v Evropě. Je příznačné, že útok na konzulární úřad nyní bagatelizovali právě členové Aliance, která před 25 lety bombardovala čínské velvyslanectví v Bělehradě. Útok odsoudil též známý whistleblower Edward Snowden, pronásledovaný ve Spojených státech z politických důvodů.
Likvidace nemocnic a znemožnění tak lékařské péče raněným včetně žen a dětí, stejně jako možný útok na konzulát cizího státu, nebo zavraždění desítek tisíc civilistů nechal Spojené státy klidnými. Klid zbraní, který nyní žádají i někteří tradiční američtí spojenci nebo třeba papež František, nadále USA znemožňují a Izraeli navyšují vojenskou pomoc. V minulém týdnu se však stalo něco, co donutilo i prezidenta Bidena k mírné změně rétoriky, v zoufalé snaze udržet si hlasy amerických občanů znechucených jeho podporou válečných zločinů a militarizace jako takové, v nadcházejících prezidentských volbách. Izrael totiž podnikl vojenský útok na humanitární konvoj, při kterém zabil 7 pracovníků charitativní organizace.
Tak uvidíme, zda se Biden dočká hlasů od Američanů, kteří si, tak jako my, přejí mír ať už na Blízkém východě, tak i ve východní Evropě.
Dovoluji si Vás pozvat na nejbližší debaty:
- Úterý 16.4. – TŘEBÍČ – od 16:00 hod. v Kulturním domě Českého zahrádkářského svazu (Švabinského 47)
Hosté: Jana Turoňová, Milan Krajča, Petra Rédová, Jan Skalický a blogger Vidlák.
- Středa 17.4. – LIBEREC – od 16:00 hod. v libereckém Koloseu (Gen. Svobody 83, 460 01 Liberec-Nové Pavlovice)
Hosté: Milan Krajča, Petra Rédová, Jan Skalický, Michal Klusáček a blogger Vidlák.
- A dále se můžete těšit na debatu v Ostrožské Nové Vsi (26.4.) a Ústí nad Orlicí (29.4.) a na skvělou Roadshow našich kandidátů, která startuje 1. května v Ostravě!
Podpořit kampaň uskupení STAČILO! můžete také zakoupením propagačních předmětů s naším logem: https://eshop.futura.cz/kategorie-produktu/stacilo/
S pozdravem Kateřina Konečná