BEZ OBALU s Kateřinou Konečnou - 23/2023

6. 6. 2023

Zaměstnanci zapláčou nad výdělkem, kapsy si namastí zbrojní průmysl

Volný pád státního rozpočtu se nezastavil. Když jsem minulý týden při pročítání tisku narazila na titulek »Schodek láme rekordy, Stanjura plánuje rychlé šlápnutí na brzdu«,  bylo mi jasné, že to nebude příjemné čtení. Stejně jako mi bylo jasné, že ministr financí zareaguje na rekordní schodek tím zřejmě jediným nástrojem, kterým asociální Fialova vláda disponuje – sáhne na peníze dalším skupinám obyčejných poctivě pracujících lidí. Letošní schodek státního rozpočtu činí již v květnu přes 270 miliard korun. Vláda se přitom prostě už nemůže neustále dokola vymlouvat na dění ve světě – letošní schodek je totiž zatím ještě o 16 miliard vyšší, než v květnu 2021, kdy vrcholila pandemická krize.

Obírají hlavně méně majetné

S tímto tempem zadlužování míří vláda k celkovému letošnímu schodku okolo 450 miliard, což by bylo ještě o třicet miliard více než při rekordním deficitu právě covidem nejvíce poznamenaného roku 2021.

Kdo by čekal, že vláda konečně představí nějakou dlouhodobou koncepci či investiční záměry, které napomohou zhoršující se stav státní kasy zvrátit, je samozřejmě na omylu. Stanjura naopak při popisu onoho »šlápnutí na brzdu« předem deklaruje, že nepůjde o populární kroky.

Komu všemu tedy plánuje Fialova vláda vzít peníze tentokrát? Na pozoru by měli být především státní zaměstnanci. Ty podle Stanjurova návrhu čeká i přes zdražování veškerého myslitelného zboží snížení platu o pět procent. O desetinu se pak mají snížit výdaje na výzkum vývoj a inovace, z jednotlivých resortů pak škrty nejvíce zasáhnou Ministerstvo školství, které by příští rok mělo dostat o 29 miliard méně než letos. Naopak nejvíce peněz, hned 48 miliard, dostane přidáno Ministerstvo obrany. Ve školství se holt zřejmě bohužel nevyskytují takové příležitosti pro předražené a nepotřebné nákupy, které představují pro konkrétní zájmové skupiny možnost k obohacení.

Co tedy Stanjurův seznam škrtů říká o vizi Fialovy vlády pro naši zemi? Osekání výdajů na platy státních zaměstnanců, inovace a školství znamená jediné – vláda chce upevnit pozici České republiky jakožto montovny, představující levnou pracovní sílu pro západ. Vláda chce mít nadále z České republiky zemi, kde se neinvestuje do vzdělání, budoucnosti a pokroku. Vláda chce mít nadále z České republiky zemi, kde lidé nedostávají za svou odvedenou práci patřičnou mzdu. Zároveň chce mít vláda z České republiky zemi, která bude disponovat nepotřebnými stíhačkami, pro které nebude mít využití, přitom bude čerpat nemalé prostředky na jejich provoz. Tohle je investiční plán Fialovy vlády a alarmující vize pro Českou republiku.

Také poslední Stanjurův návrh škrtů se okamžitě, prakticky jako každé vládní opatření vlády v boji s krizí, dočkal kritiky z celého spektra kruhů. Kritizují jej jak ekonomové, tak odbory. Např. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR trefně upozorňuje na to, že návrh na snížení platových tarifů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné zprávy připravilo Ministerstvo financí tajně a bez připomínkového řízení ho předložilo rovnou do vlády. Pro Fialovu vládu je však tento postup u nepopulárních kroků již běžnou praxí.

Piráti si zvykli na korýtka

Kde jsou Piráti? Proč tomu mlčky přihlíží? Heslo »Pusťte nás na ně«

už překryly korýtka, u nichž se zapomnělo i na tolik omílanou transparentnost, kterou piráti chtěli vždy a všude. Ale kdeže loňské sněhy jsou. Všichni si jistě ještě dobře vzpomínáme na nedávné vládní zneužití stavu legislativní nouze.

Odbory na mimořádné tiskové konferenci mimo jiné připomněly, že když počátkem roku 2022 zrušila nová vláda schválené zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce a připravila tak zdravotnictví o 14 miliard korun, argumentovala, že místo toho nastavila valorizaci plateb za státní pojištěnce, která bude do zdravotnictví přinášet potřebné finance, navíc předvídatelným způsobem. Nyní chce Ministerstvo financí tuto valorizaci pro rok 2024 zcela zrušit! Pak se není čemu divit, že zdravotnictví zase bude o něco méně dostupné, neboť hráč počítačových her Vlastimil Válek připravuje zrušení téměř 3 desítek pohotovostí.

I na tenhle způsob chaotického vládnutí, kdy vláda jedná zcela v rozporu s tím, co dříve již slíbila, existuje precedens. Vzpomenout můžeme opět na slova Markéty Pekarové Adamové o stavu legislativní nouze, na slova Petra Fialy o mechanismu zastropování cen energie, nebo si vlastně stačí vzpomenout na předvolební sliby o nezvyšování daní. Pokud tedy nelze Fialově vládě něco vyčítat, je to kontinuita. Jen škoda, že občané musí při projevech zástupců pětikoalice předpokládat opak toho, co je jim zrovna slibováno.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče pak na tiskové konferenci vyjádřil ještě jednu legitimní obavu, a to sice obavu z toho, že snížení platových tarifů ještě prohloubí krizi s chybějícím počtem zaměstnanců ve zdravotnictví, sociálních službách, ale i v ostatních veřejných službách a veřejné správě, což pro občany bude resultovat ve zhoršení kvality a dostupnosti potřebné péče a potenciální vážné komplikace při vyřizování jejich záležitostí. Přesto při obrovské inflaci vláda pro letošní rok odmítla těmto zaměstnancům zvýšit platové tarify a odměny slíbené místo nich dostali jen někteří. V roce 2024 chce vláda všem těmto zaměstnancům platové tarify o 5 % snížit! I tohle je vize ministra Stanjury a Fialovy vlády pro naši zemi.

Vláda neví, co dělá

Zoufalý postup Fialovy vlády nadále trefně okomentoval například ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora. Dle něj vláda zcela rezignovala na to, aby akcelerovala českou ekonomiku. Podle Pikory by se »přitom s vyšším růstem mnoho věcí, třeba i vyšší dluh, vyřešilo samo,« přičemž dodává, že u vlády bohužel postrádá jakoukoliv koncepčnost. Vládu Petra Fialy pak připodobňuje k partě hasičů, která nahodile hasí ohniska problémů, ale jen pramálo se stará o to, aby vůbec nehořelo. Anebo jinak, aby měla na hašení vůbec vodu. »Chtěl bych místo vlády hasičů vládu stavitelů, lidí, po kterých něco zůstane,« tvrdí Pikora.

I přesto vláda v jednom člověku zastání našla. Bohužel pak i přes asociální kroky našla zastání v člověku, který by měl být nejvíce ze všech na straně obyčejných lidí. Ano, mluvím o prezidentu Petru Pavlovi. Znovu se totiž ukazuje, jak nebezpečné je mít na všech klíčových postech volené zástupce z jednoho politického tábora, nakolik se prezident Pavel nechal slyšet, že plánované Stanjurovy kroky i přes kritiku ekonomů a odborů podporuje. Já tedy nevím, ale člověk snad nemusí být zrovna ekonom na to, aby mu bylo jasné, že při snížení platů v době masivní inflace rapidně klesne životní úroveň lidí. A právě další vlna zdražování byla jedním z dalších témat, o kterých jsme se mohli minulý týden dozvědět z tisku. Znovu totiž začaly růst ceny pohonných hmot, předpokládá se další skokové zdražení cen energií, radnice zvedají ceny nájmů obecních bytů až o dvojnásobek a znovu se lidem v České republice zvýší také cena mobilních dat, která dlouhodobě patří mezi nejvyšší v Evropě. Prezident Pavel přesto kvituje vládní boj s krizí za pomoci škrtů, které lidem v klíčových profesích seberou peníze. A tak nezbývá, než si položit otázku, kam až chce vládní garnitura vzniklou situaci nechat zajít.

Chtějí nás mít více pod kontrolou
Cítím potřebu zmínit také nový a v poslední době hojně diskutovaný plán Evropské komise v její snaze o prevenci a potírání sexuálního zneužívání. Ano, ochrana dětí a mladistvých ve virtuálním prostoru určitě je a v následujících letech kvůli stále zrychlujícímu technologickému pokroku také bude jedním z klíčových politických témat. Prevence by ovšem měla probíhat cestou osvěty. Nikoliv ve formě zcela zásadních a bezprecedentních zásahů do soukromí jedince. Podle nového návrhu Evropské komise by v budoucnu mělo docházet ke kontrole každé soukromé zprávy na sociálních sítích, každé SMS a k odposlouchávání každého uskutečněného hovoru. Služby jako Gmail nebo WhatsApp by dle představeného návrhu musely implementovat nástroje, které by automaticky skenovaly soukromé maily a zprávy a vyhledávaly by potenciálně závadný obsah. Kromě toho, že by šlo o radikální zásah do práva na soukromí, takto získaná citlivá data by mohla být také velmi snadno zneužitelná a toto zneužití by mohlo vést až k pronásledování lidí kvůli jejich nepohodlným názorům.

Již nyní přitom podle nedávných dat SANEPu má více než polovina Čechů strach z toho otevřeně vyjádřit své názory. Vážně se chceme dostat do situace, kdy se budeme bát je sdělit své rodině a přátelům přes textové zprávy, nebo budeme vystrašení při odesílání každého obyčejného mailu? Bohužel, v současné době si není složité představit ani tento nejhorší případ, jako reálné nebezpečí. Nebezpečí, které ve svém důsledku povede k zahlcení bezpečnostních složek, jež budou muset kontrolovat a vyhodnocovat ohromné množství zpráv. Algoritmy navíc nejspíše nebudou schopny dokonale filtrovat zprávy, které budou představovat reálné riziko, a tak lidské zdroje budou čerpány na scestné řešení této agendy namísto toho, aby proti sexuálnímu násilí bojovaly efektivnějšími způsoby. Ruku v ruce s tím samozřejmě raketově porostou také potřebné finanční zdroje na vyhodnocování informací a ve finále si tak daňový poplatník absolutní ztrátu svého soukromí ještě zaplatí.

Je pro mě zcela zarážející, že většina členských států s návrhem Komise souhlasí. Souhlasí i s tím, že se mají hromadně kontrolovat nejenom zprávy na sociálních sítích, ale i hlasové hovory, i když většina sexuálního zneužívání souvisí právě s texty, obrázky či videi. Negativní stanovisko k návrhu však zaujala například Právní služba samotné Komise, dle které má navržené nařízení negativní dopad na základní práva a může vést k omezování svobody slova. Vzhledem k postoji Komise a členských států je však Evropský parlament jedinou legislativní institucí, která se může proti monitorování soukromých konverzací postavit. Ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, který připravuje stanovisko pro výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, jsem se stala stínovou zpravodajkou u tohoto návrhu. Mým cílem je buďto odstranit veškeré problematické aspekty návrhu, a navrhnout je skutečně prospěšnými opatřeními, jako větším důrazem na linky pomoci, či učinit proces nahlašování sexuálního zneužívání snadnější a přehlednější, či návrh jako takový odmítnout. Jednání však budou i v rámci Parlamentu složitá a následná jednání s Komisí a Radou snad ještě složitější.

Levice v europarlamentu musí posílit

I proto je důležité dát v příštích volbách jen těm subjektům, které budou chránit právo jednotlivců na soukromí. Právo, které KSČM nejen v Evropském parlamentu chránila vždy. Ano, všichni se shodneme na potřebě bojovat proti sexuálnímu zneužívání, ale pojďme pro to učinit kroky, jež jsou skutečně potřebné a neporušují základní práva občanů Evropské unie.

Sestřih vystoupení na CNN Prima News: https://www.youtube.com/watch?v=LQiCxAOSK_s

Vystoupení v Evropském parlamentu k dostupnosti léčiv a lékové politice: https://www.youtube.com/watch?v=vrIy5_b7kb4

Těším se na setkání s Vámi

  • V úterý 6. června od 14:30 hod. veřejné slyšení k petici KSČM proti zvyšování věku odchodu do důchodu v Poslanecké sněmovně (jednací sál petičního výboru, Sněmovní 1, Praha – Malá Strana)
  • Ve středu 7. června od 17 hod. beseda v Rakovníku (Tylovo divadlo)
  • Ve čtvrtek 8. června od 16 hod. beseda v Chomutově (Kino Svět – malý sál)
  • V sobotu 10. června od 10 hod. pietní akt k 81. výročí vyhlazení Lidic

Mějte se krásně!

Kateřina Konečná

Video: 
Autor: 
Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně ÚV KSČM
Zdroj: 
KSČM; vložil: milfi