Příměří na Ukrajině je možné, stačí jen chtít
Vítám vás u dalšího Bez obalu. Po čase opět s přídomkem SPECIÁL, v němž se dnes podíváme na návrhy mírových dohod v konfliktu na Ukrajině. Těch je totiž několik a naše média – krom nálepkování – většinou naprosto pomíjejí, co je jejich obsahem.
Válčení na Ukrajině pokračuje již bezmála třetím rokem, na frontě umírá stále více lidí, ale konec konfliktu je bohužel stále zahalen v mlze, i přesto, že na stole leží několik mírových plánů. Podívejme se na ně podrobněji:
Ukrajinský návrh
Nejstarším plánem je ukrajinský návrh adresovaný prezidentem Volodymyrem Zelenským Skupině Sedmi (G7) 11. října 2022. Jde o 10 bodů, které zahrnují jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost, energetickou bezpečnost, propuštění všech vězňů, ochranu životního prostředí, vyšetření ruských zločinů spáchaných během agrese a žádost o bezpečnostní záruky v rámci poválečné bezpečnostní architektury. V celém textu se nevyskytuje termín »příměří« a plán evidentně předpokládá ukrajinské vojenské vítězství, neboť v bodě 6 se píše, že Rusko musí stáhnout všechna svá vojska z území Ukrajiny a bod 5 zdůrazňuje, že otázka ukrajinské územní celistvosti není vůbec k jednání. Plán rovněž předpokládá, že Ukrajina získá opět kontrolu nad Krymem, což ruská strana jednoznačně odmítá. Bod 9 sice explicitně nezmiňuje členství v NATO, ale říká, že v poválečné bezpečnostní architektuře bude »Ukrajina součástí Euro-atlantického prostředí«. Vzhledem k těmto podmínkám je ukrajinský plán ve stávající situaci nerealistický. Jde evidentně jen o zbožné přání ukrajinského prezidenta. To nepřímo potvrdila i nedávná švýcarská konference, která si z tohoto plánu vybrala k jednání jen tři body, tj. jadernou, potravinovou a energetickou bezpečnost.
Čínsko-brazilské podmínky
Dále zde máme čínsko-brazilský šestibodový plán, který již vyzývá všechny strany, aby »vytvořily podmínky k obnovení dialogu a k deeskalaci situace až k realizaci komplexního příměří«. Brazílie a Čína podporují mezinárodní mírovou konferenci za rovnoprávné účasti Ukrajiny i Ruska a jejich společný plán zdůrazňuje především potřebu vyhnout se jakékoliv jaderné konfrontaci. To jsou, alespoň dle mého soudu, podmínky, které by mohly znesvářené státy přivést k jednacímu stolu.
Americká varianta
Americký prezidentský kandidát Donald Trump během své kampaně několikrát zdůraznil, že bude-li zvolen prezidentem, tak válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin. Jde evidentně o nadsázku a Trump sám žádné konkrétní kroky nenavrhl. Podpořil však plán vypracovaný jeho dvěma bezpečnostními poradci generály Kellogem a Fleitzem, který zahrnuje varování Ukrajině, že pokud nezasedne k mírovému jednání s Ruskem, tak jí Spojené státy již nepošlou žádné zbraně. Současně generálové varují Rusko, že pokud odmítne vyjednávat, tak USA zvýší svou podporu Ukrajině. Plán předpokládá, že dojde k příměří postavenému na hranicích podle existující situace na frontě.
Několik dní před zahájením švýcarské konference předložil ruský prezident Vladimír Putin vlastní podmínky pro mírové jednání. Ty vycházely do značné míry z téměř uzavřené dohody z dubna 2022 mezi oběma válčícími stranami, reprezentovanými na jednání v Istanbulu ministry zahraničí Kulebou a Lavrovem. Opakovaly proto dohodnutou potřebu, aby se Ukrajina vzdala plánu na členství v NATO, ale tentokrát Putin dodal, že se ukrajinská armáda musí stáhnout z území Doněcka, Luhanska, Záporoží a Chersonu, a to dokonce včetně té části území, na které Rusko dosud nepůsobí. Tento dodatek je samozřejmě nerealistický. Jakmile budou tyto podmínky splněny, tak – podle Putina – Rusko nařídí okamžité příměří a bude souhlasit s mírovým jednáním. Nicméně se objevily zprávy, že Rusko je připraveno předat Ukrajině – v případě dohody na příměří – jadernou elektrárnu v Záporoží a kontrolu nad demilitarizovanou stokilometrovou zónou podél Dněpru k Černému moři.
Ruský plán
Putinův plán se zdá poměrně realistický v těch bodech, které byly ukrajinskou stranou již odsouhlaseny ve zmíněné dohodě z Istanbulu z jara 2022. Tehdy v závěrečném komuniké z jednání Ukrajina souhlasila, že bude státem »permanentně neutrálním a bezjaderným« a že na svém území nedovolí umístění »cizích vojenských základen«. Mezi možnými garanty takovéto dohody komuniké zmiňuje stálé členy Rady bezpečnosti OSN, tj. včetně Ruska a Číny, spolu s Kanadou, Německem, Izraelem, Itálií, Polskem a Tureckem. Pokud jde o Krym, tak se v komuniké vyzývají obě strany, aby se spor vyřešil mírovými prostředky během příštích 10 až 15 let. Podobně se v tomto časovém horizontu měla domluvit i suverenita donbaských regionů. Dohoda byla sice účastníky provizorně podepsána, ale s tím, že některé otázky zůstaly nedořešené. Například Ukrajinci si chtěli ponechat armádu o síle 250 000 vojáků, kdežto Rusko navrhlo maximum 85 000. Dále Ukrajina chtěla 800 tanků a Rusko odsouhlasilo jen 342 apod. Dohodu nakonec Ukrajinci odvolali pod nátlakem Západu, který měl v té době větší zájem na oslabení Ruska než na ukončení války.
Československé výzvy
Na tuto »skorodohodu« z dubna 2022 se odvolává i návrh nevládních mírových organizací české iniciativy Mír a spravedlnost a slovenského Zjednotení za mier a spravodlivosť. Obě občanské iniciativy nyní připravují mírovou konferenci na začátek října 2024. Konference by mohla získat záštitu jedné vlády. Podle tohoto občanského návrhu by po dohodě s oběma válčícími stranami vyhlásila příměří Rada bezpečnosti OSN. Obě strany by se měly zavázat řešit své spory bez použití síly a přijmout rozmístění mírových sil OSN na Ukrajině. Rusko by mělo stáhnout své ozbrojené síly k hranicím z 23. 2. 2022. Ukrajina vyhlásí neutralitu a nevstoupí do žádné vojenské aliance. Návrh detailně popisuje tři fáze, kterými by se mělo dospět k míru. Tady stačí zmínit, že otázky spojené s Krymem by vyřešili diplomaté během 15 let a otázky regionů Luhanska, Doněcka, Záporoží a Chersonu by do dvou let mělo vyřešit referendum pod patronátem OSN a OBSE. Návrh rovněž zmiňuje potřebu začlenit do ukrajinské ústavy menšinová práva podle evropských norem. Návrh předpokládá velmi významnou roli tzv. ručitelských států, které pomohou sjednat mírovou dohodu, kterou pak schválí příslušné parlamenty. Tento občanský návrh je nejdetailnější a nejkonkrétnější z plánů, které jsem tu zmínila, ale samozřejmě, aby se stal realistickým podkladem pro mírové jednání, tak se s ním musí ztotožnit příslušné vlády.
Maďarská iniciativa
Určitě jste nemohli přehlédnout iniciativu maďarského premiéra V. Orbána, který v uplynulých dnech jednal jak s ukrajinskou, tak ruskou stranou. Maďarsko je v současné chvíli asi poslední stát v EU, který je schopen jednat s oběma znesvářenými stranami. Média samozřejmě stihla Viktora Orbána různě onálepkovat, ale tím, co jak v Rusku, tak na Ukrajině vyjednával, tím už se příliš neunavovala. Jakkoli samotný Orbán sám nešel do detailů, jednání naznačuje, že jeho plán na příměří počítá se zastavením pozic na současných frontových liniích, jakožto výchozího bodu pro vyjednávání, což ale bude stěží skousnutelné pro Kyjev.
Čeká nás tedy ještě mnoho měsíců oficiálních i neoficiálních jednání. Bylo by skvělé, kdyby došlo mezitím aspoň k dohodě o příměří, aby zbytečně neumírali lidé, než vládám dojde, že vojenské řešení konfliktu neexistuje. Rozhodující vliv bude mít jistě i postoj hlavního dodavatele zbraní, tj. USA, ale na ten si pravděpodobně budeme muset počkat až po listopadových prezidentských volbách.
Rozhovor pro Chuť moci (Datarun): https://www.youtube.com/watch?v=2qSgxESCKXo&list=PLGLb3t59V9EbY211NdaHCW4n_GRBlj1Z8&index=2
Rozhovor pro Protiproud: https://www.youtube.com/watch?v=Y58WJuTjg8M
S pozdravem
Kateřina Konečná