Bez obalu s Kateřinou Konečnou č. 41/2023

10. 10. 2023

Říká prezidentovi vůbec něco národní suverenita?

Už tradičně vás zdravím při čtení dalšího čísla Bez obalu! Hned na začátku bych chtěla opět připomenout, abyste si dali odběr na můj youtubový kanál, díky čemuž vám neunikne žádné mé prohlášení. Zároveň chci informovat, že stále rozesíláme do celé republiky bannery »Fialo, stačilo!«. Pokud i vy chcete dát svůj názor na tohoto pána veřejně najevo vyvěšením na svou nemovitost či plot, ozvěte se na info@konecna.cz.

A teď už k událostem. Souznění prezidenta Pavla se slovenskou prezidentkou Čaputovou je dlouhodobě známou věcí. A bylo ještě dávno předtím, než mu slovenská hlava státu přijela do volebního štábu navzdory zvyklostem pogratulovat ještě před zveřejněním výsledku voleb. Ve shodě ostatně byli i co se týče názoru na nedávno proběhlé volby do Národní rady SR. Zde je určitě nasnadě se tázat, zda z pozice hlavy státu cizí země, která se navíc v kampani deklarovala jako nezávislá osobnost, je takové vměšování se do voleb v cizí zemi namístě. Stejně jako je namístě se tázat, zda je šťastné vyhrožovat Slovensku v případně zvolení Roberta Fica zhoršením vztahů mezi oběma zeměmi. Zda takové jednání nepřísluší spíše občanským aktivistům než skutečným státníkům. Petr Pavel tak od začátku svého mandátu naplňoval obavy těch, kteří se domnívali, že půjde o takovou českou Čaputovou, kterou u nás již několik let před volbami hledala média i samozvané elity.

Se svrchovaností jako s hadrem

Nyní se ale ukazuje, že tam, kde prezidentka Čaputová ctí vůli lidu, se Pavel v poklonkování Západu nebojí jít ještě dál. Zatímco Čaputová se rozhodla respektovat názor většiny vyjádřený v demokratických volbách a zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu, Petr Pavel minulý týden pobouřil vlastní národ úryvkem z projevu v belgických Bruggách, kde prohlásil, že v případě rozšíření Evropské unie o další členské země by byl pro zrušení práva veta. Tím disponují členské země sedmadvacítky v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, kde má každá země možnost zablokovat návrh, i kdyby se na něm zbylých 26 států shodlo. Pavlova skandální slova by tak v praxi znamenala ztrátu svrchovanosti a suverenity České republiky, povinnost se v bezpečnostních otázkách podvolovat Západu a plnit v EU roli užitečných idiotů. Mimochodem, vzdání se svrchovanosti je dle některých komentátorů zrada ve smyslu článku 65 odstavce 2 Ústavy ČR. Pokud nám Evropská unie dává možnost vyjádřit svůj nesouhlas, a s tímto vědomím si lidé před dvaceti lety vstup do ní odhlasovali, proč bychom se jej měli nyní vzdávat, aniž by o tom znovu rozhodli lidé? Tyto sílící nebezpečné tendence posluhovačů Západu typu Petra Pavla jsou důležitým připomenutím toho, jak nutné je dnes a denně dohlížet na to, abychom se mrknutím oka nestali pouhými vazaly, o kterých se v Bruselu, ve Washingtonu nebo kdekoliv jinde rozhoduje bez nich samotných. I o to se bude hrát v blížících se volbách do Evropského parlamentu. Pro pořádek na závěr ještě dodám, že po obrovském odporu prezidentská kancelář P. Pavla jeho výroky »zjemňovala« a vysvětlovala.

Fialův pád na dno

Skoro jako by se prezident Pavel tímto výrokem chtěl v popularitě přiblížit Petru Fialovi, který právě v ukazateli popularity dosáhl historického minima. A to nejen svého osobního, ale i světového, když dle renomované newyorské agentury Morning Consult, měřící řadu let míru souhlasu s politickými lídry ve 22 demokratických zemích světa, již dlouhodobě okupuje v tomto žebříčku poslední příčku a dle posledních dat se jeho popularita propadla dokonce pod 20 %, kam se již dlouho žádný premiér či prezident nepodíval. Je nesmírně smutné, že země ve středu Evropy s tak velkým lidským i geopolitickým potenciálem má v čele premiéra, kterému skoro nikdo nevěří a prezidenta, který ji chce zbavit svrchovanosti ve prospěch Západu.

Písničkář Hoffman: Nekompetentní premiér

Západu, jenž čelí úpadku i v očích písničkáře Ivana Hoffmana, který v trefném rozhovoru minulý týden prohlásil, že »z lídra globalizace se Západ stává její obětí a Česká republika je navíc v rámci Západu jakousi kolonií, nesoběstačným, ekonomicky zranitelným outsiderem.«  Za tuto pozici je podle Hoffmana zodpovědný premiér, při jehož hodnocení si písničkář nebral servítky a Fialu označil za katastrofu a nejméně kompetentního premiéra jakého pamatuje. Pětikoaliční slepenec pak za vládu, která přihlíží našemu volnému pádu, i když by se spíš nabízel pád vlády samotné. Ekonomickou nesoběstačnost naší země ostatně v týdnu doložila další statistika, tentokrát od společnosti Numbeo, podle které je Praha z 537 porovnávaných měst druhým nejdražším městem na světě co do nákladů na bydlení. Hůře už je na tom pouze rakouský Villach. Průměrně Češi zaplatí za bydlení v bytě o rozloze 85 metrů čtverečních dokonce o 15 % víc než Švýcaři, kteří ovšem ve srovnání s námi mají čtyřnásobnou průměrnou mzdu. V průměru zemí EU pak za bydlení lidé platí víc jen v Rakousku a Lotyšsku.

Co se děje v Izraeli?

V zahraničí bohužel propukl další ozbrojený konflikt, při němž umírají lidé. Znovu v této souvislosti opakuji, že KSČM je jako jediná strana polistopadové politické scény důsledně mírovou stranou. Odsoudili jsme vojenské konflikty v Jugoslávii, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, Jemenu, na Ukrajině i všude jinde – stejně jako nyní konflikt v pásmu Gazy.

Co se tam vlastně stalo? V časných ranních hodinách v sobotu, během posledního dne izraelského svátku Simchat Torah odpálil palestinský Hamás z Gazy tisíce raket na Izrael (podle Hamásu jich bylo 5000, podle Izraele 2500). Současně vyslal své bojovníky po souši přes velká izraelská opevnění, ale i po moři a v malé míře i vzduchem, kdy vojáci přeletěli hranice na motorem poháněných padácích. Izraelské zpravodajské služby zcela selhaly a byly tímto útokem doslova zaskočeny, i když se tato operace nazvaná Operace Al-Aqsa Storm musela připravovat velmi dlouho. K útoku došlo přesně 50 let a jeden den po tzv. jomkipurské válce, kdy se egyptské a syrské jednotky marně pokusily získat zpět území, která Izrael násilně zabral v roce 1967.

Mluvčí Hamásu Khaled Quadomi sdělil, že útok je reakcí na všechny zločiny, které byly na Palestincích spáchány za několik desetiletí. »Chceme, aby mezinárodní společenství zastavilo zločiny proti Palestincům v Gaze, útoky proti našim posvátným místům jako je Al-Aqsa apod. To všechno jsou důvody pro dnešní bitvu,« vysvětlil.  Hamás takto uskutečnil největší vojenskou operaci od Jedenáctidenní války v roce 2021. Izrael reagoval vyhlášením Operace Železné meče a ihned začal Gazu bombardovat.
V Gaze žije 2,2 milionu lidí na malém území, kde je největší hustota obyvatel na světě. V roce 2007 tam ve volbách, jejichž legitimitu uznal i Evropský parlament, zvítězilo hnutí Hamás, které USA zařadily mezi teroristické organizace. Izrael stáhl své jednotky z Gazy, ale uvalil na ni blokádu, která vedla k rozsáhlé nezaměstnanosti a nedostatku téměř všeho, od potravin po základní léky. Obyvatelé rovněž nemohou Pásmo Gazy opustit. Současná izraelská ultra-pravicová vláda pak ještě posílila izolaci Gazy. A jen letos odsouhlasila 7000 nových osad na okupovaném Západním břehu. Izraelský ministr energetiky nařídil okamžité odpojení celého Pásma Gazy od elektřiny.

Utopí Gazu v krvi?

Egyptští představitelé vyjádřili obavu, že Izrael bude chtít »Gazu utopit v krvi«. Nevylučují ani anexi Západního břehu a obnovení okupace Gazy. Útok Hamásu na Izrael je porušením mezinárodního práva a je třeba jej odsoudit. Nelze však opomenout dosavadní bilanci vzájemných střetů, které vedly k obrovské frustraci a zoufalství Palestinců, především v Gaze. V období let 2008-2023 vedl Izrael čtyři války na palestinském území, kde bylo zabito 6407 Palestinců a více než 152 560 jich bylo zraněno. Ve stejné době bylo zabito 308 Izraelců a 750 jich bylo zraněno. Tak hovoří čísla, která zatím v českých médiích nezazněla. Každopádně mě velmi překvapila slova českého prezidenta Petra Pavla, který napsal, že »cesta k urovnání jakéhokoli problému nevede přes agresivní ozbrojené akce, ale je třeba ji hledat u jednacího stolu s velkou dávkou dobré vůle«. Jen, aby na tato svá slova pan prezident myslel, až se bude vyjadřovat k dalším bojům na Ukrajině.

Ale zpět k Izraeli. Je vysoce pravděpodobné, že Hamás k útoku dostal i další motivaci: snahu torpédovat současné úsilí USA dojednat normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií. To si přeje i Írán, který je velkým sponzorem Hamásu. USA si přejí upevnit tzv. »Středovýchodní NATO«, což je síť spojenců USA zaměřených proti Íránu. USA rovněž doufají, že tento blok zabrání rozšiřování vlivu Číny a Ruska v regionu. Je jasné, že útok Hamásu na Izrael posílí izraelské jestřáby, sníží naději na mírovou dohodu téměř k nule a otupí snahy některých amerických zákonodárců vyjednat pro Palestince aspoň menší ústupky. Regionu hrozí nové napětí a střety, které povedou k tisícům mrtvých.

Vystoupení v Evropském parlamentu k lékové politice EU: https://www.youtube.com/watch?v=1gO90gYpBF0

Vystoupení na CNN Prima News k plánům levice a evropským volbám: https://www.youtube.com/watch?v=GoTNz2P-G24

Budou se léky vyrábět na území EU či dokonce v ČR?: https://www.youtube.com/watch?v=Gvd4ZSdCtW0

Dovoluji si Vás rovněž pozvat na veřejná setkání:

  • Čtvrtek 12. října od 16:00 hod. České Budějovice – Dům techniky (Plzeňská 2311 – vedle Penny Marketu).
  • Pondělí 23. října od 17:00 hod. Vyškov – Kino Sokolský dům (Tyršova 2)

Na závěr bych Vás chtěla moc poprosit, abyste mé maily rozesílali dále. Společnost Facebook/Meta totiž mé názory shledala za nepohodlné a začala je cenzurovat (video k tomu zde: https://www.youtube.com/watch?v=sD6Lb7zbOEM )

Mějte se hezky!

Kateřina Konečná

Video: 
Autor: 
Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně KSČM
Zdroj: 
KSČM