Poslankyně Soňa Marková (KSČM) koncem července navštívila spolu s dalšími českými poslanci Čínu. Cesta se uskutečnila z iniciativy velvyslanectví ČLR v Praze a byla také z velké části hrazena čínskou stranou. Zároveň však prošla schvalovacím procesem v organizačním výboru sněmovny, částečně ji tedy financovala i dolní komora Parlamentu ČR.
Nyní už dejme slovo Soně Markové, celý rozhovor otisknou Haló noviny v nejbližších dnech.
Dostali jsme neopakovatelnou příležitost nahlédnout do velmi malé části Tibetu, který zahrnuje kromě části provincie S´- čchuan, Čching – chaj, Kan – su, také autonomní oblast Tibet. Po hodinovém letu jsme se ocitli na letišti Jiuhuang na náhorní plošině v nadmořské výšce 3500 metrů mezi neskutečnými horskými masivy, šťavnatou zelení a pražícím sluncem. Poprvé, ale rozhodně ne naposledy, nás přivítali dlouhými typickými bílými šálami. Nádherná krajina byla protkána barevnými praporky s buddhistickými texty, a červenými stuhami s napsanými přáními, nekonečnými stády jaků a krav, zdobenými stany pastevců i neuvěřitelně krásnou architekturou. Především chrámy a svatyně se zlacenými střechami a pestrobarevnými ornamenty nás uchvátily. Pro nás poněkud šokující byly všudypřítomné symboly svastiky. Při projíždění úžasnými přírodními scenériemi jsme byli neustále překvapováni lány pečlivě pěstované zeleniny, kukuřice, květin, levandule a dokonce i řepky…
V každém okrese této oblasti se nachází podobný domov pro seniory, který jsme měli možnost navštívit v okrese Hongyuan. Tento měl kapacitu pro osmdesát starých lidí, ale žilo jich v něm jen 36. Tradicí v Číně a Tibetu je starat se o staré rodiče přímo v rodinách. Tady proto končí jen ti, kteří zůstali úplně sami. Každý má pro sebe dvě malé místnosti s vlastním vchodem v přízemním domě atriového typu. K dispozici mají společnou kuchyni, jídelnu, svatyni i tzv. skleněný dům, vyhřívaný slunečními paprsky. Dědečkům a babičkám je poskytováno vše zdarma, včetně zdravotní péče a také malé kapesné. K Číně a Tibetu neodmyslitelně patří i tradiční medicína. Navštívili jsme moderní nemocnici se 180 lůžky, kde pracuje 52 lékařů, 35 sester a budují zde i operační sály. Tibetská medicína totiž nejsou jen akupunktura, akupresura či léky vyráběné z léčivých rostlin, hub, minerálů a zvířecích tlap. Typická je snaha o propojování a spolupráci s tzv. západní medicínou.