Ceny másla, sýrů, mléčných výrobků letí vzhůru. V supermarketech hlídáme akční nabídky. Místo másla, natíráme chleba lacinějším margarinem. Nedostatek másla je prý celosvětový. Pokud je to tato pohádka pravdou, tak bruselský úředník zase selhal. Možná, že se vymluví na čínského, indického zákazníka, který začal mazat máslem.
13.9.2017 /Přemysl Votava
Zcela nedávno dle médií, byl mléka nadbytek. Tedy i dojnic. Krávy dojily, jako divé, mlékárny odmítaly mléko vykupovat. Za více nadojeného mléka byly sankce. Uteklo několik měsíců a z ceny másla se nám protáčí panenky. Dnes je to máslo, sýry, či obilniny, zítra to bude vepřové, pozítří hovězí, za měsíc kuřecí maso a za rok třeba vajíčka….
Nemusíme být velkými zemědělskými odborníky, stačí se jen projít českou či moravskou vesnicí, vidět krajinu kolem ní. Naši předkové by žasli nad prázdnými kravíny, vepříny, místo cukrovky či obilnin, by viděli jen nedozírné lány žluté řepky…
Z vesnic mizí život, odcházejí obyvatelé, zavírají se školy, obchody, pošty, hospody, …místo prosperujících podniků, se mluví o propadu zemědělství. Ročně mizí pod betonem tisíce hektarů zemědělské půdy. Na kvalitní zemědělské půdě se staví obrovské velkosklady, desetitisíce kamionů vozí k nám potraviny, často přes půlku Evropy.
ČR už po mnoho let přestává být potravinářsky soběstačná, preferují se dovozy, zejména ze „starých“ států EU. A to drahé máslo, to je jen důsledek této krátkozraké politiky. Stáváme se jen odbytištěm pro EU. Ničíme tím ale českou vesnici, deformujeme krajinu.
Stačí si otevřít statistiku, porovnat vybrané údaje o stavu zemědělství. Jako ilustraci jen několik příkladů. Ještě v roce 1989 v českém zemědělství bylo přes milion dojnic, nyní jen 360.000. Tedy třetina. Obdobně je to u prasnic, v roce 1989 jich bylo 315. 000, nyní jen 100.000, tedy také třetina. Obdobný stav je i u rostlinné výroby, podobné je to u ovoce, zeleniny. I v těchto komoditách vidíme prudké poklesy produkce. U brambor dokonce je to 4x méně, než v roce 1989. Propad výroby je i u zeleniny, ještě v roce 1989 jí bylo na českých polích 573 tisíc tun, nyní jen 250 tisíc tun. Tedy opět méně než polovina. Důsledkem této krátkozraké politiky polistopadových vlád je propad našeho zemědělství. Proto po českých silnicích se valí kamiony se zemědělskou produkcí ze států EU zejména pro zahraniční majitele našich supermarketů. Nespokojené zemědělce zachraňujeme jen dotacemi.
Tato uvedená statistika je nemilosrdná, je jen obrazem stavu naší zemědělské politiky po roce 1989. Stáváme se pro EU jen výhodným odbytištěm. Rostoucí ceny másla, jsou jen důsledkem této politiky státu. Ubylo nám krav, zůstali voli.