Věrna své praxi zvát si při řešení nejzávažnějších problémů země do studia ty největší duchy národa, nadané schopností ony problémy roztřídit, rozkrýt, interpretovat, a pak jako zázrakem a za spontánního potlesku vděčné veřejnosti nalézt i jejich nejideálnější řešení, nemohla se zpravodajská redakce ČT při zkoumání nejpalčivějšího problému dneška, jímž je: referendum ANO či NE, obejít bez člověka, pro kterého shora uvedené platí v míře nejvyšší. Totiž poslance Gazdíka ze Suché Lozi. Přišel, uhladil si kalhoty, pohledem do kamery diváky slušně pozdravil, a aniž pak už tratil zbytečně čas, do načatého problému se opřel. A to originálně, ostatně jako vždycky.
Aby totiž otázku referenda obyčejným divákům rozestřel tak, aby na ni dobře viděli, použil k tomu svou 77letou babičku, na jejímž příkladu ilustroval, že tato jeho příbuzná by v případném referendu například o tom, zda v alianci NATO setrvat či nikoliv, nebyla s to rozhodnout se sdostatek zodpovědně. A to prý proto, že o této organizaci nemá dost relevantních informací. Neví například přesně, kde sídlí NATO a ani kde sídlilo dříve, neví ani kdy NATO vzniklo, kdy proběhla první vojenská operace NATO, kdy byl poprvé použit článek 5 NATO, co bylo předchůdcem NATO, proč NATO nezasáhlo do boje o Falklandy, kdy se stalo členem NATO Španělsko, kdy byly vytvořeny Síly rychlé reakce NATO, kolik má NATO bojeschopných divizí ve svém severním sektoru, a tak dále a tak dále. Tohle všechno prý ví v republice jen pár lidí, mezi nimi i on, ale lidé jako jeho babička, reprezentující ovšem obrovskou většinu národa, nemá o těchto věcech prakticky ani páru. A proto – ergo kladívko – ani jeho babička, třebaže ji má rád, a ani obrovská většina národa, jež ona svou neznalostí o NATO vlastně reprezentuje, nemá do této veskrze odborné záležitostí co mluvit.
Takže vyhlásit celostátní referendum v otázce, zda zůstat v NATO či raději z něho vystoupit, a nechat o této otázce hlasovat stejně neinformované české obyvatelstvo, jako je jeho babička, by byla hra s ohněm, které si politické vedení země v žádném případě nesmí dovolit.
Hotovo, poslanec Gazdík vstal, a za potlesku, který sice nebyl slyšet, ale o to hlasitěji duněl v poslancově hlavě, studio za vřelých ovací redaktorů a kameramanů opouštěl. Zatímco jeho babička už ze Suché Lozi žhavila drát, aby mu sdělila, že sice neví, kdy byl poprvé použit článek 5 NATO, či proč NATO nezasáhlo do boje o Falklandy, ale zato zatraceně dobře ví, že tahle organizace je tady jenom pro útočení a pro zlost a pro nic jiného, což bylo vidět v Afghánistánu, Iráku, Jugoslávii, Libyi a v dalších zemích, ze kterých se nám teď všude do Evropy rozlézá záplava uprchlíků, která by zde bez slavného NATO nejspíš nebyla. Takže to jí prý k účasti na referendu bohatě stačí. Jo, a taky aby si ji napříště vnuk už laskavě nebral do huby.
Lubomír MAN