U našich jižních sousedů se ujala moci koaliční vláda ÖVP + FPÖ. Co má mladý kancléř a jeho spolupracovníci v plánu?
Azylové právo, imigrace a sociální dávky
Vzhledem k tomu, které dvě strany uzavřely koalici, bylo od počátku patrné, že dojde ke zpřísnění podmínek. To se skutečně stalo. Nové fungování azylového systému je značně restriktivní. (Detaily najdete na stránkách 33-34 programu).
Žadatelé o azyl nebudou dostávat žádné peníze. Jejich vlastní hotovost bude při podání žádosti o azyl zadržena na úhradu nákladů (podobně jako v Dánsku a ve Švýcarsku). Skončí snaha o ubytovávání žadatelů o azyl v bytech, ubytováni budou v hromadných zařízeních. Azylové úřady si budou kopírovat obsah mobilních telefonů žadatelů, aby s jeho pomocí ověřily identitu žadatele a to, zda vypovídá pravdivě o různých okolnostech (např. srovnáním zachycených lokačních dat s tvrzením žadatele o tom, kudy prošel). Osobám, které vycestují zpět do státu, z nějž „uprchly“, bude azylová ochrana ve zrychleném řízení odňata.
Odmítnutí žadatelé mají být důsledně deportováni. Azyl bude – v souladu s původními mezinárodními smlouvami – oddělen od trvalé imigrace a periodicky bude prověřováno, zda stav ohrožení ještě trvá; pokud pominul, bude azylová ochrana ukončena. Žadatelé o azyl se budou muset starat o vlastní domácnost (tj. žádné úklidové a stravovací služby placené daňovým poplatníkem, jak je tomu např. i u nás). Nezletilé manželky budou úředně odděleny od zletilých manželů. Při případném slučování rodin nebudou akceptována nezletilá manželství, nucená manželství a vícenásobná manželství. Kdo opustí Rakousko dobrovolně a za odměnu (Rückkehrhilfe) a následně se ilegálně vrátí, bude souzen za trestný čin (víceméně ekvivalent našeho maření výkonu úředního rozhodnutí).
Téma azylu a imigrace má zůstat jako kompetence rakouského státu, tj. odmítnutí evropských kvót.
Sociální dávky pro osoby, které obdržely azyl, budou zastropovány na poměrně nízké úrovni (aspoň vůči rakouským nákladům na živobytí), a to jak individuálně, tak na rodinu.
Přímá demokracie
Nová koalice se zavázala postupně zavádět do rakouského práva prvky přímé demokracie po švýcarském vzoru. Občané budou mít zákonodárnou iniciativu: nasbírají-li 100 000 podpisů pod návrh zákona, bude muset být projednán v parlamentu se stejnou vahou a ve stejné proceduře, jako by jej navrhla vláda. Příslušní ministři budou mít povinnost se k němu vyjádřit.
S celostátními referendy se počítá jako se závaznými, pokud vítězná strana nasbírá dost hlasů (třetinu všech oprávněných voličů). Vyloučeny mají být mezinárodní smlouvy (ústupek prezidentovi van der Bellenovi). Pokud by parlament neschválil návrh zákona předložený aspoň 900 000 voliči, bude se nezávisle na jeho vůli konat závazné referendum.
Počítá se i se zajímavou „Hlavou 22“. Pokud by rakouský parlament odmítl schválit zavedení prvků přímé demokracii nezbytnou dvoutřetinovou většinou hlasů, bude o jejím zavedení vyhlášeno zvláštní jednorázové referendum, k jehož vypsání by měla stačit nadpoloviční většina hlasů v parlamentu.
Ostatní
- Jednání o vstupu Turecka do EU má být ukončeno.
- Občanům jižního Tyrolska, což je převážně německy mluvící oblast v severní Itálii, odtržená od Rakouska po první světové válce, bude nabídnuto rakouské občanství vedle italského. (Nejznámější Jihotyrolák je asi horolezec Reinhold Messner). Tento záměr už podráždil Italy, ve vzácné shodě odleva doprava.
Z hlediska nové vlády asi nejde jen o lásku k německojazyčným bližním. Jihotyrolští jsou totiž velmi konzervativní voliči, kteří v cca 70-75 % případů hlasují pro pravicové a nacionalistické strany. Pro ÖVP i FPÖ tedy představují potenciální rezervoár hlasů, který by vyvažoval jejich handicap v „rudé Vídni“. - Bude změkčen zákaz kouření v hospodách a restauracích, nově budou za určitých okolností moci existovat kuřácké místnosti. Toto je, pokud vím, zase jedno evropské prvenství – až dosud směřovala veškerá legislativa jen k „utahování šroubů“. Tento bod údajně proboxoval do programu šéf FPÖ Heinz-Christian Strache, náruživý kuřák.
- Bude zpružněno čerpání pracovní doby tak, aby v jeden den mohlo být odpracováno až 12 hodin a v jeden týden až 60 hodin (pochopitelně s kompenzací tak, aby řádná pracovní doba zůstala na průměru 40 hodin týdně).
- Hlasování poštou nebude zrušeno, ale měla by být zavedena nějaká opatření bránící jeho zneužitelnosti; za nemocnými by měla chodit volební komise, aby za ně nehlasoval někdo jiný.
Autor Marian Kelichbar