Rozhovor Haló novin s Václavem Ortem, místopředsedou ÚV KSČM pro ekonomiku a hospodářskou činnost. »Jako místopředseda budu prosazovat rotaci kádrů. To znamená, práce funkcionáře či poslance by byla omezena na dvě volební období po sobě jdoucí«.
● Ve vedení strany jste novou tváří. Máte dlouholeté zkušenosti z politické práce na různých stupních stranické hierarchie, proč jste se nyní rozhodl kandidovat na jednu z nejvyšších funkcí ve straně?
Prošel jsem všemi stupni řízení strany od předsedy ZO po člena ÚV KSČM. Za kandidáta na místopředsedu ÚV KSČM mě navrhla okresní konference v Jičíně, protože znají mé názory, zkušenosti ze stranické práce a cení si mé pracovitosti. Jejich návrh byl pro mě zavazující a nemohl jsem jej odmítnout. Moje zvolení je pro mnoho lidí překvapivé, ale jsem tady, chci pracovat a nebojím se toho.
K předešlému vedení strany jsem byl kritický, což jsem vyjadřoval ve svých vystoupeních při jednání ÚV KSČM. Strana zcela rezignovala na zkvalitňování členské základny. Ze strany vedení nebyl vyvíjen dostatečný tlak na předsedy KV, OV a ZO v přijímání nových členů, změnu tohoto stavu vidím jako jednu z priorit své práce.
Názor, že nejsou lidi, je scestný. Lidi jsou, jen je nutné hledat, pracovat s nimi a připravovat je. Zaměřit se na mladou generaci, sdružit ji ve svazu mládeže jako samostatné organizaci zřízené při KSČM. Toto je podle mého názoru další priorita pro celou stranu.
Ve vedoucích funkcích ve straně musejí být lidé, kteří jsou schopni se stranické práci věnovat na plný úvazek. Strana musí být řízena z Prahy, ze svého sídla v ulici Politických vězňů, a ne z Bruselu nebo Poslanecké sněmovny. To znamená opak dosavadního stavu.
Jako místopředseda budu prosazovat rotaci kádrů. To znamená, práce funkcionáře či poslance by byla omezena na dvě volební období po sobě jdoucí. Současně chci prosazovat omezení či zrušení kumulací, zejména vedoucích placených funkcí.
● Nyní máte na starosti ekonomiku, hospodaření KSČM, co by se podle vás mělo změnit?
Na výkonném výboru budu v rámci finančních úspor prosazovat některé úsporné kroky ve vztahu k funkcionářskému aktivu. Teď nechci strašit, uvidíme, jak se k tomu výkonný výbor postaví, ale některé placené funkce stojí peníze a není vidět žádný efekt z jejich činnosti.
Naopak chci posílit úlohu okresních výborů, které mají přehled o základních článcích – základních organizacích a jsou schopny s nimi operativně komunikovat.
Na 10. května svoláváme poradu předsedů krajských výborů, budeme chtít, aby i oni svolali předsedy svých okresních výborů, ale aby tam byli i hospodáři a předsedové revizních komisí, abychom je seznámili se závěry X. sjezdu a s cestami k jejich naplňování. Podstatou je, abychom se dostali mezi lidi, vyburcovali okresy a jejich funkcionáře. Čeká nás příprava voleb do obecních zastupitelstev, tam musíme do kandidátek postavit co nejvíce lidí. Každý, kdo bude říkat, že to nejde, to bude muset zdůvodnit.
Myslím, že nemají pravdu ty hlasy, které říkají, že strana je rozpolcená. Byla tu žabomyší válka některých funkcionářů, ale strana je jen jedna. Jde o to, zda chceme společně najít cestu k řešení, a my ji nacházíme. Z prvních dnů v nové funkci mám pocit, že ve vedení rozpory nejsou a nebudou.
Nejvíc práce nás čeká v okresech a krajích. Máme možnosti, o nichž se mnoha jiným politickým subjektům jen zdá. Máme vybudovanou strukturu – ústředí, kraje a okresy. Máme budovy, kanceláře, vybavení, auta a k tomu i placené lidi. Tento potenciál musíme probudit, aby se daleko více podílel na propagaci strany při získávání našich sympatizantů. Jinak to nejde. Někde se také musíme podívat na kádrovou práci, kterou jsme celá léta zanedbávali. Je nesmysl říkat, že nemáme lidi. Lidi máme. Jen je musíme v okresech probudit.
● KSČM je jednou z mála stran, které nejsou zadlužené. Jaká je vaše vize hospodaření vzhledem k propadu finančních prostředků po parlamentních volbách?
Nebude to jednoduché. Letos musíme ušetřit nejméně 35 milionů. Další prohrané volby si nemůžeme dovolit. Proto chci vyburcovat naše základní organizace, aby výsledky byly podstatně lepší a pokladna strany se naplnila. Jen z členských příspěvků ji naplnit nemůžeme. Na řadě jsou úspory, které ve svých řadách musíme najít, včetně snížení personálních nákladů.
Na druhé straně KSČM obhospodařuje téměř miliardový majetek. Jsou to především budovy. Musíme se uskrovnit, sestěhovat se do menšího a zbývající prostory pronajímat. Aby pronájmy zaplatily provoz v jednotlivých místech. I já hledám cesty a dnes je jasné, že v budově ústředního výboru budeme v příštích dnech přeskupovat kanceláře tak, aby se celé jedno patro pronajalo nejvyšší nabídce. Když můžeme lukrativní prostory pronajmout, nebudeme v nich mít kanceláře našich funkcionářů.
Čeká nás tvrdá práce. Budeme muset změnit některé přístupy, musíme si říci, na koho chceme působit. Například na mladou generaci, v tom máme velké dluhy. Nevyužíváme všechny technické možnosti, které se dnes mladým lidem nabízejí. Mluvím o Facebooku, protože to je fenomén. My máme stranické Facebooky, ale na ty nám ti mladí nechodí. Pro vysvětlování některých aktuálních událostí se budeme muset přiklonit k placeným Facebookům, které budou cílené na určitou věkovou skupinu na určitém teritoriu, ale budeme to muset zaplatit, aby se to k těm lidem dostalo.
● Mladí lidé, zvláště vysokoškoláci, jsou »na Západě« zaměřeni většinou levicově, u nás naopak. Kde je příčina?
V prvních letech budování socialismu se u nás udělaly chyby. Nebudu je hodnotit, to by měli udělat historici. Strana se za ně omluvila, současné vedení o nich ví, ale nemůže za ně. Problém je v tom, že už ve školách učitelé mladým lidem dnes a denně vysvětlují, jak tady bylo všechno špatně, že levice jsou ničitelé a vrazi a že tu všechno přivedla vniveč. Děti to nasávají, protože nemají vlastní názor, nemohou ho mít, když tu dobu neprožily. Ještě nepracují, nevědí, co je pro ně dobré. Ale přijdou na to, tak jako my.
Rozdíl mezi dnešními mladými lidmi a námi je ten, že my jsme dostali opravdu všechno. Pracovat jsme museli – pracovní povinnost by měla být i dnes, aby se spousta lidí nepovalovala a nechtěla po nás peníze, přestože řada z nich je schopna pracovat, ale nechce. My jsme pracovat museli, ale dostali jsme byt, příspěvky na děti, novomanželské půjčky, z nichž jsme byli schopni vybavit byt. Nájem jsme platili strašně nízký, vodu, elektřinu jsme nemuseli počítat, děti se dostaly do školky bez problémů. Měli jsme čas na své zájmy, na sportovní vyžití…
Kde jsme dnes? Dřeme na zahraniční kapitál, který vlastní naše bývalé fabriky. Největší hanbou je, že našim lidem tam platí jen třetinu toho, co za stejnou práci platí lidem ve vlastní zemi. Hraničí to až s otrokářstvím a hlava mi to nebere. Mladí lidé na to nereagují, přestože se jich to dotýká a bude dotýkat.
● Hovořil jste o Facebooku jako komunikačním kanálu k mladým lidem, ale co ti ostatní?
V tištěných médiích musíme informovat nejen členy strany, ale všechny občany, všechny voliče. Nesmíme zapomínat na důchodce, vždyť to je dva a půl milionu hlasů! Potřebují naši podporu, protože ti strádají nejvíce. Když se všude přidávalo, 10–15 procent ve státní správě, na důchodce zbyla dvě procenta. Oni by si zasloužili nejméně také 10–15 procent! To, co se jim přidalo, jim totiž se zdražením hned zase zmizelo.
Lidem by se mělo jednou za dva měsíce v tištěné podobě na A4 nebo na menším formátu sdělit všechno, co strana udělala, co chtěla v Poslanecké sněmovně prosadit, co neprosadila a kdo za tím stál, že se to neprohlasovalo. Vždyť přicházíme s dobrými návrhy, hlavně ve prospěch těch, kdo jsou nejvíce ohroženi chudobou.