Myšlenky Jana Husa byly základem husitského hnutí, prvního pokusu o sociálně spravedlivou společnost ještě ve feudalismu. Touha po sociální spravedlnosti zde existovala již dávno a neměla by být zapomenuta ani do budoucna, uvedl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip v sobotu v táborském areálu Pintovka při příležitosti vzpomínky na 604. výročí upálení mistra Jana Husa.
Ač byl Jan Hus pedagog, učenec, reformátor a kněz, byl označen římskokatolickou církví za kacíře a nakonec upálen, připomněla v úvodu setkání občanů, které uspořádaly ÚV KSČM, Jihočeský KV KSČM, OV KSČM a Levicový klub žen v Táboře, Pavla Šlahúnková, krajská manažerka komise mládeže ÚV KSČM a předsedkyně Jihočeské krajské rady mládeže. Až roku 1999 papež prohlásil, že smrti mistra Jana Husa lituje, odsoudil rozdělení křesťanů a vyzval věřící ke smíru. Odkazu Jana Husa se chopili husité, kteří vystavěli naše město Tábor - kde jinde si tedy mistra Jana Husa připomenout, uvedla Šlahúnková.
Sepětí s lidem
Husovy myšlenky byly nejen neortodoxní a nekonzervativní, ale také pevně spjaté s obyčejným lidem, řekl Filip. Lidé si vždy uvědomovali sami sebe a snažili se zlepšit své postavení ve společnosti. Jedním z hlavních motorů toho pohybu bylo, že jedni byli trestáni za vše a mnohdy i za nic, a pak také byli tací, kteří měli možnost koupit si odpustky, tím za nic neodpovídali a pořád byli čistí, protože měli dostatek peněz, aby si od církve odpustky koupili.
Jak řekl, vše trvá jen chvíli, jelikož si na základě nerovnosti brzy ti chudí řeknou: »Proč oni ano, a my ne?«. A tím se dá do pohybu celá společnost. Protože myšlenka, že jsou si všichni rovni, není ani nová, ale naopak je tou nejzákladnější od nepaměti. Je třeba s Husem spojit sociální rozměr jeho učení a odkazu, který vycházel právě z myšlenky rovnosti všech lidí.
»Ti, kteří si myslí, že jsou vybranou elitou, tak to často odmítnou a snaží se všem ostatním namluvit, že je vlastně chybou, že mají všichni občané stejné volební právo, že mají všichni stejné právo na svůj vlastní názor, že vlastně jen oni vědí, co je pro ty ostatní dobré! A přitom viditelně zaměňují, co je dobré pro ně, s tím, co je dobré pro všechny ostatní,« prohlásil Filip.
Proti cizím zájmům
Mistr Jan byl srozumitelný lidem, kteří za ním šli. Chápali ho a přestávali poslouchat ty, kteří jim jen diktovali vůli cizích zájmů a cizí politiky. Diktovali jim vůli odjinud, nikoli vůli vycházející z jejich vlastního života. A to je ten odkaz, který musíme neustále připomínat, zdůraznil Filip. Připomínat, že český národ má svou vlastní vůli, že my máme rovněž právo na vlastní názor, a že nemusíme sledovat názory jiných. Ovládnout naše území ve středu Evropy se pokoušeli všichni, kteří okolo nás tehdy žili. Ať to bylo Německo, Polsko, Rakousko, Uhry anebo i Daleký východ, když si připomeneme mongolský vpád.
»Když se vrátíme do současnosti a zároveň k odkazu mistra Jana Husa, v podstatě nám přes těch 604 let od svého úmrtí prostřednictvím svého učení vzkazuje, abychom to nikdy nevzdali. Abychom tu svoji pravdu, pravdu o tom, jak chceme žít, jaké chceme mít vlastní politické i jiné uspořádání, nikdy nevzdávali. Abychom ten každodenní boj podstupovali a byli schopni ten boj vybojovat, právě proto, že jde o naše životy, o naši budoucnost o budoucnost našich dětí, našich vnoučat a vůbec o budoucnost dalších pokolení. To znamená, zachovat český jazyk a vlastní státnost tak, abychom si zachovali vlastní suverenitu a rozhodování, při zachování přátelství okolních zemí,« řekl Filip a
k aktuálním politickým událostem doplnil: »Vždy si pokládejme otázku, v čím je to zájmu. Například v čím je zájmu to, že máme po 30 letech od Listopadu vracet ohromující majetky rodině Des Fours Walderode, když víme, že byl dnes již nežijící Karel Des Fours Walderode tlumočník zpravodajského německého fašistického režimu, který pomáhal zavírat naše české občany do koncentračních táborů. Proč máme vracet majetky církvím a v čích zájmech to je, když si na ně nevydělala? Vzhledem k tomu, jak se k těm majetkům dostala jak v době mistra Jana Husa, tak v době pobělohorské, tak v době do roku 1918.«
Vyvrcholením programu byla ukázka skupiny historického šermu z Tábora. Občané se dál dotazovali hostů, mezi nimiž byli mimo jiné první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek, předsedkyně KV KSČM Jihočeského kraje Alena Nohavová, předseda OV KSČM v Táboře Ladislav Šedivý a krajští zastupitelé za KSČM Petr Braný a Radek Springer, na nejrůznější otázky, aby se za stále krásného a slunného počasí tradičně vše zakončilo výborným občerstvením.
Fotogalerie
