Žijeme prý v nejlepší době, snaží se nám vsugerovávat politici a média typu Česká televize. Ta se obdivuhodně snaží, aby zvýraznila, své zásluhy na »odhalování hrůz« let předlistopadových, jimž člověk, který v nich žil, by po letech skoro uvěřil. A zároveň pochopil, že vskutku současná doba je »skoro rájem«. Ti mladí, neznající ona léta, kdy nebyl internet, mobily a počítače, stejně jako drogy a šikana silnějších, jíž se lze chlubit na faceboocích, tomu věří. Proč ne, když to tvrdí i média a dotvářejí to promítáním filmů a šotů nenávisti.
Jenže skutečně žijeme v době snů? Můžeme být pyšní, když prý kvalitou života jsme na dvacátém čtvrtém místě na světě a za námi jsou dokonce Spojené státy americké? To ale není k chlubení. Jejich slums u nás nemáme, ani podivuhodná vzdělání za pár let, v nichž se děti nedozvědí, že Praha není stát a Česko nemá moře. Jen to, že existuje jakýsi Havel, který přinesl do toho »nic tam za mořem« svobodu a opět demokracii amerického střihu a dal tím příklad všem zemím světa, že toto je cesta k těm nejvyšším metám. Jinak by přece v samotném Kongresu nebyla jeho busta. A ještě jsou ve Spojených státech známa jména několika sportovců, kteří hrají v USA hokej nebo tenis. Ale to ne vždy je spojováno s Českou republikou.
Jenže jak je to vůbec? Dokazují »kvalitu života« mzdy, důchody a ceny zboží denní spotřeby?
To, že máme lepší a dosažitelnější zdravotní péči pro všechny než ve Spojených státech, je jistě pravda. I když na ni oprávněně hartusíme.
Vyděláváme prý průměrně více než třicet tisíc korun měsíčně a platy se neustále pomalu zvyšují. To jistě nelze zpochybnit. Jenže ani to ne, že neustále stoupají ceny a těm se zvyšování mezd ne a ne vyrovnat. Přidáváme už druhý rok důchodcům devět set korun měsíčně, ale už předtím byla zdražena o skoro sto procent cibule, s máslem za padesát korun jsme se už smířili, ovoce také podražilo, cukrářské zboží, o pivu ani nevíme, že plíživě zvýšilo cenu atd. atd., rostou i ceny elektřiny, plánuje se zvyšování cen masa, chleba i pečiva, a ani hrozba zvýšení cen ropy a benzinu není tak nereálná. To by pak mělo vliv na desítky druhů zboží, především potravinářského. Nedivím se, že někteří lidé se neztotožňují se sloganem »žijeme v nejlepší době«, ale že naopak říkají »ta nejlepší doba už byla«.