Je to neuvěřitelné. Čas letí jako splašený a opět jsou zde Vánoce – nejkrásnější a nejkouzelnější svátky v roce. Lidé zasednou spolu se svými blízkými ke stromečkům, budou znít koledy, ve vzduchu se objeví vůně smaženého kapra a cukroví. Vklouzne k nám to tajemné kouzlo Vánoc.
Letošek nebyl pro mnohé z nás jednoduchý. Hned s prvními jarními slunečními paprsky do Evropy – i do naší vlasti – vklouzla koronavirová krize. Virus jménem Covid – 19 se stal alfou a omegou letoška. Vše ostatní šlo stranou, neboť proticovidová opatření vedla k uzavření škol, obchodů, restaurací, ba i továren. Stěží si někdo z nás dovedl představit, kterak virus Covid-19 změní naše životy. Vše v naší společnosti se obrátilo vzhůru nohama. V létě se zdálo, že vše zlé je za námi. Bohužel se virus s podzimem vrátil v ještě větší síle. Takže jsme znovu uprostřed boje.
Nelze ovšem zapomenout na to, že jsme v tomto nelehkém roce vzpomněli 30. výročí naší strany – Komunistické strany Čech a Moravy. Přesto jsme si v jubilejním roce připsali drtivou porážku v krajských a senátních volbách. Naše očekávání byla optimistická, nicméně pro nás volební klání dopadlo katastrofálně. Strana obdržela pouhých 4,93 procenta hlasů, namísto 15,25 % v roce 2016. Ze stávajících 86 krajských zastupitelů jsme se propadli na 13, přičemž jsme získali zastupitele jen ve čtyřech krajích. Nemluvím o Senátu, kde jsme tradičně nezískali ani jednoho zástupce, nadto se ani jeden z našich kandidátů nedostal do druhého kola. V Jihočeském kraji, kde jsem kandidoval coby jednička, jsme taktéž propadli, a brány krajského zastupitelstva pro nás zůstaly zavřené.
Vedení strany dalo po volebním propadáku své funkce k dispozici. Co tedy dál? Je nutné, aby se co nejdříve (až to bude možné) uskutečnil sjezd strany. Budoucnost strany vidím v jejím omlazení. Moji podporu má současná europoslankyně Kateřina Konečná. Je mladá, má zkušenosti z českého i evropského parlamentu, ale hlavně: nebojí se jít do politických střetů a má vizi obnovy strany. Takováto předsedkyně je nadějí KSČM. Je zapotřebí oslovit nové voliče, a to zejména z řad mladé a střední generace. Pokud budeme nadále podporovat kabinet Andreje Babiše, nesmíme hrát roli „užitečných idiotů“, kteří si nechají ukrást náš sociálně laděný styl politiky. Musíme být srozumitelnější a vysvětlovat náš program. Čeká nás dlouhá a náročná cesta, přesto není nic ztraceno. Příští rok se budou konat sněmovní volby, a do té doby se dá KSČM aspoň stabilizovat. Nadto si příští rok připomeneme 100. výročí vzniku KSČ. Jsem přesvědčen, že dlužíme mnohé všem těm poctivým komunistům, co stáli u vzniku strany v nelehkém období po 1. světové válce. I těm tisícům komunistů, kteří za Protektorátu položili své životy pro svobodu naší vlasti. Dlužíme to i všem těm, co po válce pomáhali svojí pílí vybudovat sociálně spravedlivou společnost.
Abych nezapomněl pro samou politiku i na běžný život, vrátím se do Třebíče. Na Vysočinu, kde jsem vyrůstal. Sněhu během zimy bývalo na zdejších kopcích a v lesích požehnaně, takže bývaly bílé Vánoce. Díky mým rodičům jsem nejen tento čas prožíval v radostném duchu očekávání dárků pod stromeček. Takovéto dětství bych přál všem dětem. Popřejme si krásné vánoční svátky a do nového roku pevné zdraví a radost pro nás všechny. Měli bychom si to s našimi blízkými a ratolestmi uvědomovat častěji. Nejen o Vánocích.
Radek NEJEZCHLEB, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec