Rázného odsouzení se dočkalo plenární rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), kterým se pouhých osm měsíců před volbami zrušila část volebního zákona, od čtyřech ústavních soudců. Ti se postavili proti názoru většiny svých kolegů s tím, že ÚS svým rozhodnutím významně zasáhl do přípravy voleb a lidi v době nouzového stavu vystavil bezprecedentní nejistotě, zda se vůbec podaří během krátké doby v parlamentu přijmout novou zákonnou úpravu volebních pravidel.
Soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek nenechali nit suchou na soudci zpravodajovi Janu Filipovi, který měl senátorský návrh na starosti.
Promeškal dobu pro předložení vyhovujícího návrhu, a to bez ohledu na skutečnost, že volby byly již vyhlášeny. Je snad nesporné, že ,zbourání‘ volebního systému osm měsíců před volbami vyvolá velké politické pnutí a nejistotu, zda se do nadcházejících voleb podaří přijmout novou zákonnou úpravu, což může – při neúspěšném výsledku zákonodárného procesu – podlomit důvěru občanů ve fungování demokratického systému,“ upozornili.
Čtveřici se nelíbilo ani to, že plénum rozhodovalo pod nebývalým časovým presem. Soudce zpravodaj totiž návrh nálezu předložil teprve 19. ledna, a to jen částečně, celý text první verze měli soudci až dva dny poté. Plénum návrh projednalo 26. ledna a doplněnou verzi schválilo 2. února.
„Soudce zpravodaj vystavil plénum neúměrnému časovému tlaku, zcela nepatřičnému vzhledem k významu i rozsahu zpravodajské zprávy. Vrcholem arogance je pak vyhlášení nálezu pouhých 19 hodin po jeho přijetí, aniž by však bylo soudcům dáno k dispozici jeho konečné znění, snad aby nebyl poskytnut patřičný prostor disentujícím soudcům k sepsání odlišného stanoviska,“ tepali do kolegů soudci.
„Netvrdíme, že současná podoba volebního systému poměrného zastoupení je podobou ideální, nejspravedlivější, jedinou možnou, a tedy nezměnitelnou. Máme jen za to, že ve svém celkovém působení se nezpronevěřuje pokynům Ústavy, podle nějž se volby do Poslanecké sněmovny konají mj. na základě rovného volebního práva podle zásad poměrného zastoupení. Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování ÚS a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce,“ shodla se čtveřice.
„To vše dává značně ponurý obraz o způsobu rozhodování ÚS v této věci. Od tohoto způsobu rozhodování ÚS a jeho případných neblahých dopadů na stabilitu ústavního systému se proto zcela distancujeme,“ zdůraznili soudci.
(Na snímku budova Ústavního soudu v Brně)