V těchto dnech si připomínáme výročí narození prezidenta Edvarda Beneše – 28. 5. 1884. Pocházel z malých poměrů. Jeho otec byl chalupníkem a jen s velkým vypětím dokázal užit svou početnou rodinu. Edvard Beneš byl nejmladší z deseti dětí a naučil se v tomto prostředí odříkání a tvrdé práci. V době studia politických věd inklinoval k marxismu, ale brzy se s ním rozešel a přijal názory sociálně reformistické. Postupně se stal představitelem buržoazní demokracie a stoupencem angloamericko-francouzského imperiálního bloku. Spojil s ním svůj politický i osobní osud. Již při svých studií se seznámil s T. G. Masarykem a roku 1915 za ním odjíždí do Paříže. Po jeho boku byl jedním z vůdců prvního československého odboje a zakladatelů Československé republiky. Než se stal prezidentem 18. 12. 1935, tak působil 17 roků jako ministr zahraničí. Hlavním pilířem jeho zahraniční politiky byla smlouva s Francií a později i se Sovětským svazem, kterou uzavřel i přes odpor konzervativců v roce 1935.
Ve 30. letech mladá republika neprožívala lehké časy – byla zde hospodářská krize, národnostní a sociální problémy i ohrožení ze strany nacistického Německa. Při vstupu do prezidentské funkce E. Beneš prohlásil: „Vstupoval jsem do funkce prezidentské s vědomím, že to bude dědictví těžké, snad hrozné“. ........