Dvaadvacátého června roku 1941 přepadlo Německo a jeho spojenci Sovětský svaz. Vlastenecké organizace si 80. výročí této události připomenou vzpomínkovou akcí v úterý 22. června od 16 hodin v Táboře na náměstí T. G. Masaryka u sochy rudoarmějce.
Operaci Barbarossa předcházelo obsazení téměř celé Evropy. Mnichovskou zradou bylo Československo oslabené ekonomicky i vojensky a po osamostatnění Slovenska 14. března 1939 bylo příští den, 15. 3. 1939, obsazeno Německem zbývající území Čech a Moravy. Československá republika byla vymazaná z mapy Evropy. Byla dokončena likvidace Československa, země s vyspělým průmyslem, včetně zbrojního. Podobný vývoj byl i v dalších evropských zemí, i když například Jugoslávie a Řecko se statečně bránily.
Okupací zemí střední a velké části západní Evropy získalo Německo ohromný majetek, zbraně a velkou průmyslovou základnu i s pracovními silami. Hlavním politickým výsledkem bylo posílení dojmu o neporazitelnosti Německa, o splnění plánu na světovládu. To se promítlo do pokynů pro německého vojáka, který byl připravován na boj v SSSR tímto přikázáním: »Není na světě síly, jež by odolala německému náporu. Celý svět srazíme na kolena. Ty budeš rozhodovat o osudu Anglie, Ruska, Ameriky. Ty jsi Němec, jak se sluší na Němce, pobíjej vše živé, co se ti postaví do cesty.«
Nevídaná ničivá síla Německa
Úder nacistů měl nevídanou ničivou sílu. Sovětský svaz čelil nejsilnější, nejmocnější a nejvycvičenější armádě světa, pro kterou pracoval průmyslový, ekonomický i vojenský potenciál téměř celé Evropy. To se projevilo v průběhu roku 1941 v těžkých vojenských porážkách Sovětského svazu, a jak řekl současný ruský prezident Vladimir Putin při 75. výročí zahájení této války, země se v této době dostala »na hranici katastrofy«.
Hitler si stanovil cíl dobytí Moskvy a Leningradu. V boji o Moskvu, který trval několik měsíců, při ruské protiofenzivě utrpěli Němci porážku a museli ustoupit více jak 100 km. Rozhodující se stala bitva o Stalingrad, kdy se německá armáda po velkých ztrátách nakonec vzdala. Sovětských vojáků v této prvé mimořádně závažné bitvě padlo jeden milion 100 tisíc. Historici shodně uvádějí, že vítězství v této bitvě bylo rozhodující pro osvobozování nejen SSSR, ale celé Evropy. Následovalo velmi významné vítězství sovětské armády v tankové bitvě u Kurska, které dovršilo obrat v průběhu druhé světové války. Od tohoto vítězství pokračovala sovětská armáda již jenom v útočných operací až do Berlína, který se po tvrdých bojích 2. května 1945 vzdal.
Podle posledních údajů zemřelo téměř 27 milionů občanů tehdejšího Sovětského svazu na frontách, v německém zajetí, následkem bombardování, v ghettech a pecích nacistických lágrů smrti. Z 27 milionů zemřelých odpočívá v hrobech od Stalingradu a Moskvy po Berlín a Prahu 8,5 milionu vojáků, mužů, kteří scházeli při obnově země. Jako spáleniště ji hodnotil i americký prezident Eisenhower, když letěl po skončení války do Moskvy.
Nezapomínejme, že při osvobozování Československa padlo 144 000 sovětských vojáků, jejichž hroby jsou němými svědky. Málo se ví o tom, že raněných sovětských vojáků v bojích na našem území bylo kolem 44 000 a mnozí z nich zůstali invalidy do konce svého života. Nezapomínejme ani na našich 360 tisíc občanů, jejichž život skončil na bojištích války, v koncentračních táborech, na popravištích v řadě našich měst i v povstání.
Nevolme ty, co volají po válce
Nedopusťme, abychom my a naše děti i vnuci poznali hrůzy války. Nepřipusťme k moci v letošních podzimních volbách ty, kteří volají po válce s Ruskem. V této válce by nebylo vítězů, nebylo by života ani v naší vlasti.
Hlavním řečníkem na táborském shromáždění, které pořádají Okresní rada Klubu českého pohraničí společně s KSČM, Aliancí národních sil a Svoboda a přímá demokracie, bude historik a publicista Josef Skála.
Alena NOHAVOVÁ
kandidátka do PS PČR
a předsedkyně Jč KV KSČM