Další údaje ze sčítání
V České republice ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Ukázaly to první výsledky loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340 000. U dalších křesťanských církví je situace podobná.
Sčítání se konalo loni od 27. března do 11. května. Odpověď na otázku na víru byla dobrovolná. Kolonku se rozhodlo vyplnit zhruba 70 procent obyvatel republiky. Při cenzu v roce 2011 odpovídalo jen 55 procent lidí. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka může být za větší ochotou poskytnout údaj možnost on-line sčítání. »Lidé to vnímají jako více anonymní. Méně se ostýchali víru uvádět,« míní šéf statistiků.
K žádné víře se před desetiletím nepřihlásilo 705 400 osob. Loni jich bylo 960 200. Bez náboženské víry je přes pět milionů obyvatel republiky, tedy zhruba o 1,4 milionu víc než v roce 2011. Celkem 3,16 milionu lidí si nechalo odpověď pro sebe. »Ti, kteří se rozhodli odpovědět, se od minula v procentuálním podílu přesunuli především do kategorie bez náboženské víry. O něco vzrostl počet obyvatel, kteří se prohlásili za věřící, ale víru nekonkretizovali. Počet obyvatel, kteří se hlásí k církvi, poměrně výrazně klesl jak absolutně, tak v podílu,« uvedl gestor sčítání Robert Šanda z ČSÚ.
Před deseti lety se k římskokatolické církvi hlásilo přes 1,08 milionu lidí. Loni bylo římských katolíků a katoliček v ČR 741 000. Při sčítání na začátku tisíciletí měla katolická církev 3,29 milionu věřících a při cenzu v roce 1991 po změně režimu 4,52 milionu. Církev československou husitskou při sčítání minulý rok uvedlo 23 600 lidí, v předchozím cenzu 39 200. Českobratrskou církev evangelickou zmínilo loni 32 600 věřících, před deseti lety 51 900.
»Je tam odklon od konkrétních církví, nejvíce u katolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná,« uvedl Rojíček. Podle něj se dají nejlépe srovnat údaje za poslední dvě sčítání. »V předchozích dvou cenzech (v roce 2001 a 1991) odpovídalo víc lidí. Začátek 90. let byl ve znamení všeobecného manifestu hlášení se k církvi po období 40 let,« zdůvodnil předseda statistického úřadu.
Vedle tradičních církví se mohli lidé hlásit i k jiným směrům. Téměř tak početní jako věřící církve husitské byli loni vyznavači řádu rytířů Jedi ze ságy Hvězdné války. »Jediů lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15 000, loni přes 21 000. Sithů bylo pouze 516. Strany Síly jsou poměrně nevyvážené,« uzavřel Šanda.
Největší nárůst ve středních Čechách
Jak již HaNo uvedly, v celé zemi loni žilo přes 10,52 milionu lidí, o 87 600 víc než před deseti lety. Téměř polovina z nich bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku.
Nejvíce lidí žije ve Středočeském kraji, 1,41 milionu, následuje Praha s 1,3 milionu obyvatel. V letech 2011-2021 přibylo nejvíce lidí ve Středočeském kraji (asi o 126 000 lidí více), méně lidí přibylo v Praze, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Libereckém kraji. Naopak za deset let se počet obyvatel snížil v osmi krajích - v Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na Vysočině.
Ve Středočeském kraji loni žilo 1 415 277 lidí, za deset let jich více než 126 000 přibylo. Průměrnému Středočechovi je 41,6 roku. Ve středních Čechách bylo podle jejích výsledků loni 403 955 domů. Cizinci tvořili 5,2 procenta obyvatel, 17,9 procenta lidí v regionu mělo vysokoškolské vzdělání