Když jsem zpracovával dvě zprávy ČTK vycházející z nového průzkumu Ústavu empirických výzkumů STEM »Ruská agrese proti Ukrajině: analýza nálad české veřejnosti«, neměl jsem k dispozici originální zprávu. Je otázkou, proč se ČTK ani jiná média nevěnovala páté kapitole s názvem »Zdražování: energetika, potraviny a inflace«…
»V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň,« píše se hned v úvodu zprávy STEM, takže k přehlédnutí asi nedošlo…
Co tedy bylo v páté kapitole?
Občané České republiky čelili výraznému nárůstu cen již před válkou na Ukrajině, a jak ukazují data ze srovnávacích výzkumů, zdražování je problémem i v dalších státech.
Konflikt na Ukrajině tlak na rostoucí ceny ještě zesílil. Další nárůst cen energií i zemědělských surovin (obilovin, krmných směsí, hnojiv) se promítne do cen potravin, zejména pečiva a masa. Potravinářská komora odhaduje meziroční nárůst přímých výrobních nákladů až 60 procent. Do jaké míry ovlivní koncovou cenu, bude záležet na úrovni letošní sklizně a rovněž na vývoji válečného konfliktu.
Po vypuknutí války docházelo také k dalšímu zdražování energií. Z pohledu koncových spotřebitelů od konce února nejvýrazněji vzrostly ceny pohonných hmot, které jsou aktuálně dražší zhruba o 7 Kč na litr v případě benzinu a o 10 Kč na litr u nafty. »Zde se musím podělit o čerstvou zkušenost z Maďarska. Když nám naše vláda s velkou slávou sdělila, že sníží cenu o ‚závratných‘ 1,50 Kč na tři měsíce, protože nic víc dělat nemůže, tak Maďaři tankují za 31,30 Kč! Ať se pak madam Pekarová nediví, že voliči v Maďarsku nevyslyšeli její volání a Orbána nevystřídali,« uvedla předsedkyně ÚV KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.
Pohled veřejnosti
Ale zpět ke zprávě STEM – Hodnocení ekonomické situace v ČR zůstává po propadu spojeném s nejistotou a s otřesy doprovázejícími pandemii COVID-19 pesimistické: tři čtvrtiny veřejnosti vidí domácí ekonomickou situaci jako převážně špatnou. Důsledky války ani příchodu uprchlic a uprchlíků se (zatím) nestihly v dalším propadu hodnocení projevit.
Zdražování a inflace budou na různé části společnosti dopadat různě. Nemusí být problémem jen pro nejchudší domácnosti, ale můžou citelně zasáhnout do života nižší střední a částečně i střední třídy obyvatel. Fakticky dojde jednak k růstu fixních životních nákladů (potraviny, energie, nájmy, léky atp.) a ztráty hodnoty úspor (respektive prodražení investic). Domácnosti, které se potýkaly s ekonomickými problémy dlouhodobě, budou ve vážné situaci.
Energetická chudoba
Už analýza STEM zaměřená na tzv. energetickou chudobu z roku 2019 (https://www.stem.cz/wp-content/uploads/2021/05/Rozdeleni-svobodou_Klimaticka-zmena_web.pdf), tedy ještě před koronavirovou pandemií, ukázala, že více než pětina (22 %) domácností měla již tehdy náklady na vytápění tak vysoké, že musela omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Úsporná opatření zaváděli zejména starší lidé a materiálně špatně zajištěné domácnosti (přibližně 20 % populace). Téměř polovina (49 %) materiálně špatně zajištěných domácností musela již v roce 2019 kvůli nákladům na topení omezit jiné výdaje. Zároveň je třeba uvést, že tyto domácnosti vytápějí svoji hlavní obytnou místnost na 20 a méně stupňů, což je méně, než je v českých domácnostech obvyklé (podle průzkumu 63 % českých domácností vytápí svůj domov na 22 a více stupňů).
Domácnosti s průměrným nebo mírně podprůměrným příjmem na hlavu budou přicházet o disponibilní příjem, tedy prostředky, které mohou vynaložit na spoření, spotřební zboží, dovolené, úspory atp. Čtvrtina nejbohatších domácností bude řešit právě ztrátu hodnoty úspor.
Růst cen pak může výrazně ovlivnit zejména pohled české veřejnosti na sankce Evropské unie vůči Rusku. »Tyto výzvy mi připadají naprosto absurdní. Jestli si lidé jako Sommerová nebo Ruml neuvědomují, že ne každý je doživotně zajištěný a má jistotu nadprůměrných příjmů, pak je to smutné. Já jsem proti podobnému nesmyslu hlasovala i v Evropském parlamentu a nevidím důvod měnit názor ani nyní, když není za ruský plyn stejně finančně dostupná alternativa. Soupisky a požadavky pražské kavárny mě nechávají naprosto klidnou. Chtějí-li ale zastavit válku, měli podobné výzvy adresovat Zelenskému, který se sám prořekl, že je ve válce už od roku 2014, a všem, kteří roztáčejí spirálu zbrojení!« vyjádřila se Konečná k výzvě některých umělců a politiků k zastavení odběru plynu z Ruska.
Rozšířé vydání viz deník, nebo formát pdf ze dne 21.4.2022
Fotogalerie
