Šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš před pár dny uvedl, že se do konce ledna hodlá zbavit svého koncernu Agrofert. Uvidíme, zda to udělá.
Do konce ledna zbývá několik dnů a »lex Babiš« byl schválen. Připomeňme, že podle této novely nebudou mít firmy členů vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Budoucím členům vlády novela zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Babiš tak patrně zařadil zpátečku, vida, že prezident Miloš Zeman bude poslanci udolán, a zákon skutečně vstoupí v platnost. Zeman na sklonku loňska zákon vetoval s vysvětlením, že předpis je prý v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv.
Veto sem, veto tam, jenže ono ani tak nejde o »svobody jednotlivce«, jako o prezidentovo okázalé nadbíhání Babišovi, jehož si – z neznámých důvodů – vyvolil za svého oblíbence. Usuzuji, že je nedůstojné prezidenta, pasujícího se na levicového, aby takto okatě vyjadřoval své vřelé city vůči Andreji Babišovi. Zeman též nedávno veřejně ministra financí Babiše pochválil za dosažení prvního přebytkového rozpočtu od roku 1996. Věru nevím, čím si pravicový miliardář Andrej Babiš zasloužil, aby si v něm prezident republiky přál vidět budoucího premiéra. Nicméně si můžeme být zcela jistí, že ten, kdo jednou Miloše Zemana zklame, ten je u něj již nadobro ztracen. To je také případ současného předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Na podzim nás čekají sněmovní volby, v nichž by za stávající situace měl nejvyšší předpoklady k vítězství právě šéf hnutí ANO. Zeman si jakožto protřelý politický stratég sázkou na Babiše připravuje půdu pro své znovuzvolení.
Ale pojďme zpět k Agrofertu. Podle nám známých indicií chce Babiš akcie svého impéria Agrofert převést do zatím neurčeného správcovského fondu, v němž nemají figurovat jeho příbuzní. Přičemž nejvíce kritizovaný investiční fond Hartenberg chce přímo prodat. Učiní-li to, výrazně oslabí argumenty, které jej napadají za jeho byznysově-podnikatelské propojení s politikou. Velmi důležité ale bude, jaký status dostane mediální divize Agrofertu. Zpravodajská část některých Babišových médií v čele s MF Dnes je totiž plně k dispozici jeho zájmům a snaze dostat se do premiérského křesla. Andrej Babiš má velkou šanci na post ministerského předsedy, čehož si je velmi dobře vědom. Taktizuje, nejde proti prezidentovi, řeší svůj střet zájmů, aby nebyl zahraničními partnery vnímán jako »zlobivé dítě« mezi evropskými premiéry. Navíc umně přizpůsobuje svůj volební ekonomický program do klíčového motivu – snížím vám daně a ulevím. K tomu stačí ještě ostřeji vytáhnout proti svému koaličnímu partnerovi – soc. dem. Mnohé si již Babiš vyzkoušel při loňských krajských volbách.
Lidé zatím na politiku-nepolitiku Babiše slyší. Nelze však donekonečna hrát levo-pravou hru, při níž šéf hnutí ANO bude slibovat studený oheň a planoucí vodu. Věřím, že jediná skutečně levicová strana má velký potenciál přilákat zpět naše někdejší voliče, kteří z jakýchsi důvodů uvěřili Babišově líbivé reklamě.