Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) na pondělní bilanční tiskové konferenci své působení zhodnotil jako velmi úspěšné a položil důraz na spolupráci uvnitř NATO. Podle KSČM však není schopen vnímat reálné dopady alianční politiky.
Stínový ministr obrany Alexander Černý (KSČM) odmítl především Stropnického tezi, že Severoatlantická aliance je dnes pilířem naší bezpečnosti. »Dovolím si o tom pochybovat. Je zjevné, že aliance v minulých letech svými vlastními kroky bezpečnostní rizika vytváří a zmnožuje. Tato bezpečnostní rizika nelze ničím vykompenzovat,« upozornil Černý. »Jakákoli suma vydaná na obranu u nás či v USA nemá smysl, pakliže zároveň volíme politiku zvyšování napětí,« varoval Černý.
Jako konkrétní příklad chybné politiky NATO uvedl posilování americké přítomnosti v Evropě. Podle Černého byly některé žádosti východoevropských států o vyslání amerických vojáků »žádostmi vyžádanými«, neboli prezident Obama si je u pobaltských a jiných států tak říkajíc objednal. »Nemůžeme se pak divit, že se Rusko cítí ohroženo. Kdysi byly hranice NATO od Ruska vzdáleny tisíc mil, nyní je to pouhých sto mil,« vysvětlil Černý. Rétorika NATO v posledním období je podle něj krajně nezodpovědná. »Generálové NATO hovoří o nové studené válce, někteří dokonce o tom, že jsme již vstoupili do fáze přípravy na válku horkou. Každý takový výrok je sebenaplňujícím proroctvím. Realitu vytváří, nikoli popisuje,« upozornil Černý. A vyjádřil naději, že nová americká administrativa od politiky zvyšování napětí ustoupí.
Naopak stínový ministr KSČM ministra Stropnického pochválil za pětimiliardové navýšení rozpočtu v tomto roce. »Zaplaťpánbůh za to. Ovšem odborníci hovoří o tom, že vnitřní dluh české armády je sto miliard. Bude to tedy ještě běh na dlouhou trať. Varující rovněž je, že se peníze uvolněné pro resort obrany nedaří efektivně spotřebovávat,« uvedl Černý.
Ministerstvo obrany počítá v příštích deseti letech s investicemi za 180 miliard korun. Z toho 130 miliard půjde do pozemních sil. Ještě letos by vedení úřadu chtělo vládě předložit ke schválení zakázky za 26 miliard korun a ještě v tomto roce má podle náměstka Daniela Koštovala obrana v úmyslu uzavřít smlouvy na nákup 62 obrněných vozidel Pandur a Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum. Počítá se také s nákupem dvanácti víceúčelových vrtulníků, mobilních radiolokátorů, 5500 balistických vest nebo se zadáním komplexní servisní smlouvy na vrtulníky řady Mi. Zároveň letos má pokračovat příprava na nákup nových bojových vozidel pěchoty, protiletadlového kompletu SHORAD a nových děl. Podle Koštovala by smlouvy na tyto projekty mohly být uzavřeny v příštím roce.
Na letošní rok má ministerstvo podle schváleného rozpočtu k dispozici 52,5 miliardy korun, na příští rok se počítá s růstem na 57,8 miliardy a v roce 2019 na 62,7 miliardy. Obrana doufá v to, že přesvědčí ministerstvo financí k vyššímu růstu. Na příští rok by tak rádo dostalo 59,6 miliardy a o rok později 68 miliard.