Čtyři sta tisíc, dvě stě tisíc. Cifry, jež jsou obrazem „radostného vývoje po listopadu 1989“. První suma vyjadřuje přibližný počet nezaměstnaných na počátku roku 2017. K té druhé částce se vrátím později.
Někdo by řekl, že 400 000 lidí bez práce není počet tak špatný, zvlášť když – dle informací mainstreamových médií – lidí bez práce stále a vytrvale ubývá. Jenže šedá je teorie a zelený strom života. Co třeba uvést na světlo světa skutečnost, že třetina nezaměstnaných v Česku jsou lidé starší padesáti let. Alarmující číslo statistiků tím nabourává pohádky o výkonnosti naší ekonomiky, kterými jsme v poslední době dosyta zásobeni. Nezapomeňme, že lidí, kteří dosáhli padesáti let, ale do průměrného důchodového věku 63 let ještě nedospěli, je v ČR nezanedbatelných 1,9 milionu. A s postupující demografií jejich počet dále poroste. Mírné výkyvy silnějších ročníků jsou podle statistiků jen u hranic 50 a 63 let, odchodu do důchodu se ale blíží silná generace tzv. husákových dětí.
Od problému nezaměstnanosti (jistě palčivého a nepříjemného) se posuňme k úvodní cifře 200 000. Ano, pravdu dí ten, kdo si domýšlí, že jde o skupinu, jež se nachází v další šlamastyce. Takže v České republice je celých dvě stě tisíc neúplných rodin, přičemž jejich počet stále roste. O nezaopatřené děti se přitom v 90 % starají matky. Ženy, které samy odpovídají za vedení domácnosti, jsou často ohroženy chudobou a zadlužují se. Trend potvrzují i organizace, jež rodinám v nouzi pomáhají. SOS dětské vesničky například mezi klienty registrují až 80 % samoživitelek. Počet neúplných rodin, v nichž je chod domácnosti plně závislý na příjmu jen jednoho z rodičů, roste každým rokem o několik tisíc. Zatímco v roce 2013 tak u nás bylo dle informací statistiků zhruba 165 tisíc neúplných rodin, v roce 2015 jich bylo o deset tisíc více.
Matky, které pečují o dítě v neúplné rodině, jsou pak dle odborníků ohroženy chudobou, materiální deprivací i sociálním vyloučením. Dle zjištění společnosti KRUK se ženy nejčastěji zadlužují ve věku mezi 25 až 34 lety a jejich průměrný dluh činí téměř 25 tisíc korun. Právě v tomto věku ženy nejčastěji zakládají rodinu. Mají tak často omezené možnosti na trhu práce a v případě, že je jejich příjem pro domácnost stěžejní, se mohou dostat do vážných potíží.
Jednou z příčin stoupajícího počtu matek samoživitelek je dle odborníků vysoká rozvodovost. Údaje ČSÚ ukazují, že v roce 2015 skončilo rozvodem téměř 47 % manželství. Více než polovina rozvodů se přitom dotýkala nezaopatřených dětí. A zde máme obrovský kámen úrazu – rodiče se rozvedou, v drtivé většině soud přiřkne děti matce, ta ať se stará! Je pěkné, že soud ve své – dejme tomu – blahovůli napaří rozvedenému otci alimenty. Jenže skutečnost je – světe div se! - odlišná veskrze diametrálně. Nezřídka tatínkové oficiálně nepracují, tedy jakýs takýs nepatrný obnos od úřadu práce berou. Avšak kolik dostanou „na ruku“ při práci v šedé ekonomice, to už se málokdo dozví. Takže dluhy na výživném narůstají, matka-samoživitelka si pečlivě znamená cifry, a po půl roce s nimi jde na policii. Tam se sepíše sáhodlouhý protokol o maření soudního rozhodnutí, ten pak putuje ke státnímu zastupitelství, než to rozhodne, že jej postoupí soudu. Tato instituce, kde často neví levá ruka, co dělá pravá, obešle nejprve takto postiženou matku, kolik vlastně její bývalý dluží. Žena tedy znovu zašle soupis soudu, jenž poté rozhodne, že se uskuteční jednání za přítomnosti obou bývalých manželů. Zde si bývalý muž postěžuje, že nemá práci, soudce namítne, že může jít do výroby (kde stále marně shánějí pracovníky), či na brigádu. Načež soudce muže pokárá, pohrozí, a někdy udělí podmínku. Pak se zase nic neděje, celé kolečko přes státní instituce se v další periodě opakuje, přičemž nikoho nezajímá, že matce o děti se starající, chybí každoměsíčně pár potřebných tisícovek. Další soud, a další podmínka s pohrůžkou, že příště to bude „na tvrdo“. Jenže příště může přijít amnestie, jako se to stalo na sklonku prezidentování Václava Klause. A může se začít nanovo.
Nesměle si dovedu podotknout, že za onoho děsného a nelidského socialismu před rokem 1989 měl každý občan právo a povinnost pracovat. A ten, kdo by po rozvodu (jichž díky stabilnímu systému bylo o poznání méně) neplatil své bývalé manželce alimenty, byl by vězením potrestán. Inu, svoboda a demokracie!