Tuto otázku položil předseda KSČM Vojtěch Filip premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) prostřednictvím písemné interpelace. V ČR údajně existuje 3 600 organizací neziskového sektoru. A ten mu již i odpověděl. Informaci přinesl server Lidovky.cz.
Zde je celá odpověď:
Mgr. Bohuslav Sobotka
předseda vlády české republiky
V Praze 28. února 2017
Čj.: 3072/2017-0AI
Vážený pane místopředsedo,
ve své písemné interpelaci ze dne 3. února 2017 ve věci financování a činnost registrovaných nestátních tzv. neziskových organizací mne žádáte o odpověď. Dovolte, abych Vám na základě vyžádaných podkladů od Ministerstva vnitra odpověděl na Vaše dotazy.
Rád bych nejprve uvedl, že veřejné rejstříky evidovaly v roce 2015 82 597 spolků a 24 739 pobočných spolků, 2 710 obecně prospěšných společností,
142 ústavů, 490 nadací a 1331 nadačních fondů, 232 školských právnických osob a cca 250 účelových zařízení církví. Podle Rozboru financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů za rok 2015 pouze 3 % z nich získává státní dotaci a pouze necelých 7 % z nich z ostatních veřejných rozpočtů.
K problematice přerozdělování veřejných financí bych rád sdělil, že resorty spolupracují s nevládními neziskovými organizacemi jako s kterýmkoliv obchodním subjektem, tzn. na základě smluv uzavřených v rámci veřejných zakázek, a to především na služby. Prostřednictvím těchto dodavatelů resort zajišťuje aktivity, které komerční sektor není schopen v požadované míře, kvalitě a prostoru zabezpečit. Další forma spolupráce s neziskovým sektorem probíhá prostřednictvím dotačních titulů, v rámci kterých mohou i tyto typy organizací realizovat projekty v souladu s požadavky poskytovatele dotací. V obou případech má tak resort dostatečné možnosti, jak buď smluvními podmínkami, nebo formulací rozhodnutí o poskytnutí dotace, stanovit taková pravidla, aby nedocházelo k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků a aby bylo dosaženo požadovaných cílů.
Veškeré aktivity realizované ze strany partnerských organizací jsou předmětem vyúčtování, ke kterému jsou dokládány příslušné účetní doklady, na základě kterých pak dochází k úhradě poskytnutých služeb, nebo k finančnímu vypořádání v případě dotací. Mezi další kontrolní mechanismy kromě vnitřních kontrol patří i nezávislé kontroly ze strany např. Nejvyššího kontrolního úřadu, finančních úřadů apod., a to v souladu s příslušnými předpisy (např. zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), č. 320/2001 Sb., zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o · finančním vypořádání) a další). Dá se tedy konstatovat, že nástrojů ke kontrole jak poskytovatele, tak příjemce finančních prostředků je dostatek.
V konkrétních oblastech zmíněných v interpelaci, tzn. migraci a humanitární pomoci, nevládní neziskové organizace spolupracují s resortem vnitra například na realizaci koncepce integrace cizinců, realizaci státního integračního programu, na asistenci při přesídlení krajanů, na zajišťování služeb pro pacienty a jejich doprovod v rámci humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel při jejich pobytu na území ČR (MEDEVAC) a na zajišťování služeb v azylových zařízeních a zařízeních pro zajištění cizinců.
Prostředky vynaložené Ministerstvem vnitra v letech 2014 - 2016 na uvedené okruhy aktivit zajišťované nevládními neziskovými organizacemi znázorňuje následující tabulka.
Vážený pane místopředsedo, mohu Vás ujistit, že stát využívá veškeré možné kontrolní mechanismy při přerozdělování veřejných financí tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
S úctou Bohuslav Sobotka.
