„Zlatý komunisti!“ Takové a podobné výkřiky byly ještě před pár lety nevítané, ale dnes se stávají součástí běžné diskuze. Bohužel neexistují jednoznačná konsistentní data, která by nám umožnila vidět v časových řadách, jak se pohled veřejnosti na předlistopadový pohled vyvíjí.
Byl jsem nejen zklamán, ale i rozladěn vystoupením exprezidenta Václava Klause v nedělním televizním pořadu. Tento komentář ale není jen reakcí na jen těžko akceptovatelná jeho tvrzení.
V Česku ubývá lidí, kteří poválečný odsun německého obyvatelstva považují za spravedlivý.
Vyplývá to ze srovnání dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zatímco v roce 2002 vysídlení Němců za spravedlivé označilo 64 procent Čechů a Češek, loni v listopadu šlo jen o 37 procent.
Finsko jako první stát EU testuje garantovaný příjem. Přelomového pokusu se zúčastní čtyři tisíce nezaměstnaných, půlka z nich bude dostávat peníze bez ohledu na to, jestli si práci najdou.
Od nového roku vstoupilo v platnost několik změn. Jednou z nich je navýšení minimální mzdy a to na 11000 korun. Má garantovat nejnižší možný příjem, který zaměstnavatel musí svým zaměstnancům pracující na celý úvazek za jejich práci vyplatit. Navyšování minimální mzdy má vliv na zvyšování jak tarifů, tak i na vývoj mezd a platů v ČR.
Hospodaření státu je údajně nejlepší od vzniku ČR. Jenže dle ekonomických odborníků je nadšení trochu přemrštěné. Docílený přebytek je podle analytiků dosažen vzhledem k ekonomickému růstu a na vrub investičních výdajů. A navíc se prý vláda v rozpočtu na minulý rok zmýlila o více než 130 miliard korun.
